Pavel Kučeja Sonda za 438 milionů dolarů bude zkoumat především atmosféru Rudé planety a zaměří se na vliv slunečního větru u horních vrstev atmosféry. Vědce zvláště zajímá, jak rychle přichází Mars o svou atmosféru a jaké procesy při tom probíhají.
Dva metry vysoká sonda je vyrobená z uhlíkových kompozitů a hliníkové struktury. Mimo vědecké přístroje je opatřená vlastním pohonem na hydrazín se zásobníkem paliva o objemu více jak 1700 litrů.
Kdo by čekal, že největší nebezpečí číhá teprve ve vesmíru, tak se mýlí. Celý projekt ohrozila nedávná americká rozpočtová krize, existovalo nebezpečí, že zastavení prací odloží samotný start. Naštěstí pracovníci Kennedyho vesmírného střediska dostali na projekt výjimku a přípravy na start mohli pokračovat v plném proudu.
MAVEN dnešním úspěšným startem předběhl indickou sondu Mangalyaan , která odstartovala o třináct dnů dříve. Avšak i přes užití čtyřstupňové rakety PSLV použité ve své nejsilnější verzi XL nedokázal nosič dodat sondě takovou energii, aby dosáhla únikové rychlosti pro opuštění zemské gravitace. S tím však Indové počítali, a proto se Mangalyaan zdržuje na eliptické orbitě kolem země a postupnými zážehy sondy zvyšuje apogeum. Brzy ji však čeká poslední zážeh k cestě na Mars.
Zkratka MAVEN pochází z anglického Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN (Atmosféra a nestálý vývoj Marsu). Sonda svou cestu započala z floridského mysu Canaveral, odkud ji na oběžnou dráhu země vynesla raketa Atlas V.
