Kateřina Dobešová 
Přesto, že je pohyb neovladatelného vesmírného zařízení pouze špatně předpověditelný, Evropská vesmírná agentura (ESA) vypočítala, že by se místo dopadu mělo nacházet zhruba mezi 43. stupněm severní šířky a 43. stupněm šířky jižní. Tato oblast je velmi rozsáhlá, a tedy lze jen velmi obtížně určit, které země a zda vůbec by se měly obávat. V Evropě do této oblasti spadá Portugalsko, Španělsko, Bulharsko, Francie, Itálie, Turecko a většina států bývalé Jugoslávie. Obyvatelé těchto zemí však stejně nemusí mít obavy, pravděpodobnost, že je zasáhne zbytek Nebeského paláce je menší, než že vyhrají v loterii. „Možnost, že by stanice mohla ohrozit leteckou dopravu nebo cokoliv na Zemi, je velmi nízká,“ uvedly čínské orgány ve zprávě z podzimu minulého roku. Česká republika leží severněji, tudíž by se dopadu sutin měla vyhnout.
Lepší než ohňostroj
ESA v nové zprávě připustila, že není schopna předpovědět přesný čas a místo dopadu trosek, uvedla však, že z oblastí mu blízkých by měl být průlet hořící stanice velmi dobře vidět a mělo by se jednat o pro lidské oko výjimečnou podívanou.
Nebeský palác, který na délku měří bezmála 12 metrů, na oběžnou dráhu Země Čína vypustila 29. září 2011. Zahrál si dokonce ve filmu Gravitace. Od roku 2013 je neobsazen a v roce 2016 s ním lidé dokonce ztratili kontakt. V polovině září téhož roku jej však Číňané nahradili novější, větší a modernější verzí, stanicí Tchien-kung 2. Uvedli, že první laboratoř již splnila „svou historickou misi“ a že byla v provozu o dva a půl roku déle, než původně plánovali. Mnozí vědci však považují ztrátu kontroly nad Nebeským palácem a jeho pád za selhání čínského vesmírného programu.
