Jakub Mikel Praha- Česká republika, jako demokratický stát stojí za lidskými právy a jejich prosazováním po celém světě a především v zemích s totalitními režimem vlády. Alespoň by se měla o podobné jednání snažit. Poslední kroky nejvyšších představitelů české diplomacie však hovoří spíše o opaku. Velmi diskutovaným tématem posledních týdnů se stala cesta prezidenta Miloše Zemana do komunistické Číny. Samotnou cestu provázela celá řada kritiky, ovšem skutečný rozruch vzbudilo Zemanovo prohlášení o tom, že nepřijel Čínu poučovat o lidských právech. Čína je přitom pravidelně ochránci lidských práv obviňována z jejich konstantního porušování, hlavně kvůli násilné anexi Tibetu v 50. letech a následnému potlačování práv místních obyvatel.
Současná politika není žádnou novinkou
Nejedná se však pouze o kontroverzní prohlášení současného prezidenta. K problematice Tibetu a jeho autonomie se před nedávnem velice pragmaticky postavila také česká diplomacie, když uzavřela s Čínou deklaraci, v níž slíbila, že nebude podporovat jeho nezávislost. Už dříve se Česká republika stavěla k mezinárodním vztahům poměrně svérázně. Karel Schwarzenberg, bývalý ministr zahraničí, zavítal 13. listopadu jako host do pořadu Martina Veselovského, ve kterém některé otázky moderátora směřovaly právě ke kontroverzním zahraničním.
Do Saúdské Arábie, na jejímž ukrutném režimu se shodli, byl podle Veselovského se za posledních deset let vyvezl zbrojní materiál za 20,5 milionu eur. "Jde o munici, ruční zbraně, bojová vozidla, výbušná zařízení," citoval ze zprávy s dotazem, zda je to v pořádku. "V zásadě ano," přikývl Schwarzenberg. "Saúdská Arábie je pro nás v této oblasti docela cenný spojenec, to musíme také přiznat," vysvětlil. Zároveň také potvrdil, že o problémech s lidskými právy v Saúdské Arábií ví. "Ale život není ideální, a někdy člověk musí také mít partnery, s jejichž chováním není tak úplně srozuměný," dokončil.
Moderátor mu dále připomněl, že v roce 2012 vyznamenal disidenta z Ázerbájdžánu a popsal tamní režim jako "slušnou rodinnou diktaturu". V témže roce Česká republika do této země dodala množství materiálu k potlačování občanských aktivit, třeba slzného plynu. "Pokud to odpovídalo našim zákonům, tak jsme tomu nemohli zabránit," řekl k tomu Schwarzenberg.
Reforma strategie by měla přijít příští rok
Ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček však tvrdí, že obhajoba lidských práv v české zahraniční politice nechybí a ani nemůže. "Lidská práva jsou svého druhu naše ochranná značka. Čeká se to od nás, děláme to, ale snažíme se to dělat tak, aby to mělo výsledek," řekl k tomu ČTK. "Má-li to mít výsledek, nemůžete to troubit do světa předem ani potom. To pak pomáhá vám, a ne těm lidem, kterým má být pomoženo," dodal.
Také podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) Česko neustupuje od podpory lidských práv a počítá s ní i v upravené transformační strategii. "Chceme, aby lidskoprávní problematika byla dál pilířem české zahraniční politiky, abychom ji rozvíjeli, aby byla veřejnosti srozumitelná a aby odpovídala tomu, jak se v současné době ta oblast rozvíjí. Žijeme ve světě, kde se věci mění, a není možné vystačit se stejnými přístupy jako v minulosti," uvedl Zaorálek k dokumentu, který chce jeho úřad představit příští rok.
Současná koncepce zdůrazňuje nedělitelnost demokracie a lidských práv, zatímco nová by měla obsáhnout i ochranu práv sociálních, hospodářských či envirometálních.
