Daniel Jakubík 
Z letošního šetření organizace Reportéři bez hranic (RSF), která každoročně hodnotí situaci svobody tisku ve světě, vychází, že žurnalistika je alespoň z části blokovaná nebo omezována ve 132 státech ze 180 zkoumaných. To je 73 % hodnocených zemí, kde je žurnalistika a prostředí pro svobodu tisku klasifikováno jako problematické, špatné nebo velmi špatné. Generální tajemník RSF Christophe Deloire označil žurnalistiku jako „nejlepší vakcínu proti dezinformacím“ a dodal: „Bohužel je její výroba a distribuce příliš často blokována politickými, ekonomickými, technologickými a někdy i kulturními faktory."
K takovéto blokaci dochází nejvíce v zemích, jako je Brazílie, Venezuela nebo Egypt. Tam vláda prezidenta Abdala Fattaha Al-Sisiho zkrátka zakázala zveřejňování jakýchkoliv statistik o nakažených covidem-19, které nepocházejí z ministerstva zdravotnictví. V Íránu pak úřady zpřísnily kontrolu nad zpravodajstvím a zintenzivnily soudy s novináři, čímž oslabily schopnost médií kontrolovat počty obětí Covidu-19.
Mezi země s nejlepší situací v oblasti svobody tisku a médií řadíme podle indexu RSF dlouhodobě Norsko, Finsko, Švédsko a Dánsko. Patří tak mezi 7 % zemí, které můžou popisovat své prostředí pro žurnalistiku jako příznivé. Omezení v mediální oblasti zaznamenaly země jako Sýrie, Vietnam, Džibutsko nebo Čína, která stále více zpřísňuje svou cenzuru nejen na internetu. Poslední tři místa obsadily stejně jako v minulých letech Turkmenistán, Severní Korea a Eritnea. Zde již nemůže být o svobodě tisku vůbec řeč, země si drží absolutní kontrolu nad informacemi, což jim například umožňuje mít nulový výskyt onemocnění Covid-19. Eritnea pak naprosto mlčí o osudu jedenácti novinářů, kteří byli před 20 lety zatčeni, a kteří měli být údajně drženi v kovových nádobách uprostřed pouště.
V porovnání s minulými roky v žebříčku kleslo Německo o dvě místa na 13. místo. Tam totiž docházelo k napadení desítek novinářů během protestů proti pandemickým opatřením. O jedno místo si pohoršily Spojené státy, za poslední rok vlády Donalda Trumpa bylo v USA zaznamenáno přes 400 útoků na novináře a 130 zatčení pracovníků médií. RSF v závěru své zprávy konstatuje: „Globální ukazatel RSF míry úrovně svobody médií je v roce 2021 pouze o 0,3 % nižší než v roce 2020. Relativní stabilita z minulého roku by však neměla odvádět pozornost od skutečnosti, že se index zhoršil o 12 % oproti roku 2013, kdy byl tento ukazatel vytvořen.“
Česká republika si již třetím rokem drží své 40. místo. Pro srovnání, v roce 2017 měla 23. Místo, v roce 2015 byla dokonce třináctá. Dlouhodobě problematický vztah má v Česku k novinářům prezident Miloš Zeman, opakovaně se o nich vyjadřuje jako o hyenách a ke známým kauzám patří také pálení červených trenek na Hradě, přirovnání novinářů k Blbounu nejapnému, nebo například samopal s nápisem „na novináře“.
Reportéři bez hranic je nevládní organizace založená roku 1985 v Paříži. Každoročně vydává index svobody médií ve světě a internetové cenzury a dohledu. Snaží se obhajovat svobodu tisku a médií a zastává se žurnalistů svazovanými cenzurou či perzekucí. V roce 2005 získala Sacherovu cenu za svobodu myšlení.
Více informací včetně kompletního žebříčku zemí pro letošní rok naleznete na jejich webových stránkách.
