Klára Ottová Vyjednávání dohody mezi českou a polskou stranou o fungování polského dolu Turów začalo již v červnu roku 2021. Česká strana tímto reagovala na oznámení Polska o rozšíření dolu do blízkosti českých hranic. Polská strana má vyřešit kompenzaci škod spojených s hledáním a vytvořením nových vodních zdrojů a vybudováním ochranného valu pro české obce. Ministr životního prostředí Richard Brabec v rozhovoru pro Českou televizi na počátku září hovořil o kompenzacích pro českou stranu. „Finanční kompenzace nestačí, vodu lidem zpět nepřinese. Snaha o dohodě s Polskem však není vůbec jednoduchá. V mnoha věcech s námi nespolupracují.“
Polská strana má za úkol výstavbu protifiltračních stěn, které mají zabránit odtoku vody z českého území do dolu. Jedná se o sérii vrtů do hloubky 120 metrů, natlakované směsí cementu a jílu, která vyplňuje póry proudu podzemní vody, a vzniká tak podzemní bariéra. Pro zamezení šíření hluku, světelného smogu a nadměrné prašnosti se má vybudovat zelený zemní val, který vyrovná terénní nerovnosti způsobené těžbou, a zároveň by měl eliminovat i ostatní negativní dopady.
„Polsko již v několika lokalitách protifiltrační stěnu použilo, avšak náš úřad se domnívá, že hloubka a systém vrtů nejsou dostačující. Podzemí má totiž několik úrovní kolektorů vody – svrchní, střední a spodní. Vliv těžby na polském území je jednoznačně prokazatelný u kolektorů středních a spodních. Data ze srpna 2021 ukazují, že v těch nejsvrchnějších kolektorech sice se pokles vody zastavil, ale ve spodních kolektorech pokles trvá i nadále,“ uvedl v rozhovoru pro ČT ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.
„Pokuta uložená Polsku zůstane v evropské pokladně, nezaplatí se z ní ani jeden náhradní zdroj pitné vody, protihluková bariéra, ani z ní nezaplatíme monitoring prašnosti nebo hluku. Také proto musíme dále s polskou stranou jednat,“ okomentoval rozhodnutí o sankci pro Polsko hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Polsko i přes zákaz těžby, který nařídila Evropská komise, v pracích stále pokračuje. I přes vysoké pokuty se mu tento přístup totiž vyplatí. Na základě porušení zákazu udělil Evropský soudní dvůr pokutu ve výši půl milionů eur za každý den, kdy těžba probíhá. Ve znění české žaloby však částka činila 5 milionů eur za den.
Následky těžby v polském dole sahají také do sousedního Německa. Na počátku letošního roku podalo saské město Žitava (Zittau) stížnost k Evropské komisi, která se tak připojila k té české z roku 2020. Němečtí obyvatelé se potýkají s klesáním hladiny podzemní vody a jejím znečištěním, dokonce i se zhoršením stability půdy. Po výsledcích geologického posudku, který v loňském říjnu zveřejnila německá pobočka organizace Greenpeace, se starosta města Zenker obává propadu půdy pod historickým centrem města.
Kvůli odlišným názorům na délku trvání smlouvy po dobu pěti let z polské strany a po celou dobu trvání těžby ze strany České republiky, se jednání v říjnu znovu zbrzdilo. Jiskrou naděje o dohodě měla být návštěva nové polské ministryně klimatu a životního prostředí Anny Moskwové v Praze 5. listopadu. Další jednání mezi oběma stranami proběhly po telefonu.
Na dohodě s Polskem se podílí nejen ministerstvo životního prostředí, ale i ministerstvo zahraničí společně s Libereckým krajem. S polským návrhem česká strana nesouhlasí. Nicméně v době vznikající nové české vlády byl návrh projednán se zástupci stran koalic SPOLU a PirSTAN. Jednání o smlouvě se tak nejspíš ujme až nově jmenovaná vláda.
