pá., 12. listopad 2021 20:08

Polsko a Litevsko brání východní hranici Evropské Unie

Polská policie brání přechodu uprchlíků. Polská policie brání přechodu uprchlíků. Zdroj: Leonid Shcheglov/Belta AFP via Getty Images
Napjaté vztahy mezi polskou a běloruskou vládou způsobené migrační krizí nepolevují. Naopak se zhoršují kvůli neustálému přílivu dalších uprchlíků a přesouvání polských a běloruských ozbrojených složek k hranicím.

Bělorusko - Více jak čtyři tisíce mužů, žen a dětí zůstává v improvizovaně postavených táborech blízko hranic u polské vesnice Kuznica. Nedostatky jídla, léků a přicházející zima zhoršují jejich situaci. Většina uprchlíků pochází ze zemí Blízkého Východu, nejčastěji Afganistánu, Iráku, Sýrie, ale i Konga. Nyní využívají nové cesty do zemí západu. Mnoho z nich se snaží spojit se členy rodiny, kteří do zemí Evropské Unie (EU) přišli již v minulosti. „Nikdo nás nikam nepustí. Ani do Polska a ani do Běloruska,‘‘ uvedl třiceti tří letý Shwan Kurd z Iráku zpravodajství BBC skrze video hovor.

Do Běloruska se migranti dostali díky zakoupeným turistickým vízům. Přímé lety z Blízkého Východu do Běloruska jsou zakázány, z toho důvodu využívají komerční letecké linky, které je převezou do běloruského hlavního města Minsku. Zde využijí taxi služby, které je zavezou k polským hranicím. Objevují se i pašeráci, kteří migranty převážejí na vlastní náklady přes hranice a dostávají se až do Německa.
Přítomní policisté za ostnatým drátem na polských hranicích brání dalšímu postupu uprchlíků, kteří se snaží o nelegální vniknutí do zemí EU. Situaci nezlepšují ani armádní složky Běloruska, které na jejich straně zase nepouští uprchlíky zpět a objevilo se i obvinění, že migranty nutí postupovat.
S gradující krizí se potýká i Litva, která po sto sedmdesáti zadržených uprchlících přešla do nouzového stavu. K hranicím přesouvá ozbrojené složky a zakázala seskupování na hraničních přechodech. EU zvažuje financování projektu o budování hraničních bariér a plotů.

Vyrovnání se sankcemi a hybridní útok
Po napjatých srpnových volbách roku 2020 a následných kontroverzích, kdy běloruské policejní složky zatkly disidentního novináře Ramana Prataseviche, udělily státy EU a USA na Minsk sankce, které omezovaly dovoz ropy a hnojiv. Prezident Alexandr Lukašenko sdělil, že Bělorusko po sankcích nemá prostředky na zadržování ilegální migrace.
EU obvinilo Bělorusko a jejich nejsilnějšího spojence Rusko z pokusu o hybridní útok na 27 státu EU, jako odplatu za udělené sankce. Tato obvinění prezident Alexandr Lukašenko popřel a sám obvinil EU za porušování migračních práv, když znemožňují uprchlíkům bezpečný průchod.
Nařknutí padlo i na Ruskou Federaci, která je prý za celou imigrační krizí. Kreml toto vyvrátil a sdělil, že tento akt byl nezodpovědný. Podle Ruska byla krize způsobena válkou, kterou vedlo USA v Iráku a Afganistánu. Kreml také vyzval EU, aby nabídla finanční pomoc Bělorusku k vyrovnání s přílivem uprchlíků.
Alexandr Lukašenko se snaží přinutit Západ k dohodám. Chce snížit dané sankce a dosáhnout toho, aby bylo Polsku nařízeno migranty pustit. EU stále stojí na Polské a Litevské straně a do konverzací pod tlakem se nehodlá pustit.
"Nedáme se zastrašit a budeme bránit klid v Evropě spolu s našimi partnery z NATO a EU," ujistil polský ministr ochrany Mariusz Błaszczak na Twitteru.

Zobrazeno 710 krát
Naposledy upraveno: so., 13. listopad 2021 16:56
Pro psaní komentářů se přihlaste