Vystrčil je senátorem od roku 2010. V letech 1998 – 2001 působil jako starosta města Telče a v letech 2004 – 2008 byl hejtmanem kraje Vysočina. Ve svém kandidátském projevu vyzdvihl demokratické hodnoty a principy. „Prioritou bude, aby Česká republika nadále hájila lidské svobody,“ řekl. Považuje také senát za nejdemokratičtější a nejméně manipulovatelnou instituci.
Jeho protivník Jiří Růžička je senátorem od roku 2016, od roku 2018 pak místopředseda, mimo jiné je i zastupitelem Městské části Praha 6. Ve svém kandidátském projevu zdůraznil, že je nestraníkem a zůstane jím i nadále. Senátory označil za zástupce regionů, proto vyzval k cestování senátorů do svých regionů. Vyjádřil se i k dopisu, který čínská ambasáda adresovala Kuberovi s tím, že jako předseda senátu by jel na Tchaj-wan i on.
Vedení STAN doporučilo hlasovat pro Vystrčila
Vystrčilovi vyjádřili podporu předem zástupci ANO a KDU-ČSL. Starostové a nezávislí vyzvali své členy, aby hlasovali pro Vystrčila, přestože Růžička kandidoval do Senátu právě jako nestraník za TOP 09 STAN s podporou křesťanských demokratů. Šéf STAN Vít Rakušan to odůvodnil tak, že na podzim stejně dojde k obměně třetiny horní komory a bude se i tak vybírat nový předseda. Jaroslav Kubera byl navíc z frakce ODS, proto doporučili tuto funkci přenechat právě někomu z této strany. Senátoři za STAN však hlasovali pro Růžičku. „Všichni senátoři a senátorky naší frakce se dohodli na podpoře Jiřího Růžičky,“ uvedl šéf klubu STAN v senátu Petr Holeček na tiskové konferenci.
Vystrčil potvrdil existenci dopisu adresovaného Kuberovi
Ačkoliv se Vystrčil na rozdíl od Růžičky ve svém kandidátském projevu nevyjdadřoval ohledně výhružného dopisu z čínské ambasády, potvrdil jeho existenic a vliv Čínské lidové republiky na Českou republiky chce řešit s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD). Dopis však zatím nečetl. Úmysl navštívit Tchaj-wan Kubera veřejně prohlásil loni. Za to sklidil kritiku čínské diplomacie i prezidenta Miloše Zemana. Číňané považují Tchaj-wan za integrální součást Čínské lidové republiky a otázka ostrovního státu je pro ně citlivá. Návštěvu takto vysoce postaveného ústavního činitele považují za porušení strategického partnerství, které v roce 2016 podepsali čínský prezident Si Tin-pching a Miloš Zeman. Dopis si Kubera odnesl z Hradu i s přípisem šéfa zahračního odboru kanceláře prezidenta republiky, kde označil Tchaj-wanu za nevhodnou pro česko-čínské vztahy.