Lenka Studénková 
Jana Amose Komenského známe jako „Učitele národů“, proslulého pedagoga a autora známých didaktických a filozofických spisů, málokdo však již ví, že byl také vynikajícím kartografem. Během svého života vytvořil i bez použití moderních technologií pozoruhodně přesnou mapu Moravy, která byla v tehdejší době považována za nejpřesnější existující mapu moravské země. Svědčí o tom i skutečnost, že v průběhu následujících 150 let pravidelně vycházela v desítkách vydání v několika evropských zemích, ať již samostatně či jako součást atlasů světa. Objevovala se také v podobě karetní hry či na cestovních pouzdrech. Celkem zachycuje více než tisíc objektů, včetně jednotlivých hor, lesů, řek i mostů a brodů.
„Nejstarší spolehlivě doložené vydání Komenského mapy Moravy pochází z roku 1627, podle některých badatelů však mohla být první verze vytištěna již o tři roky dříve, tedy v roce 1624,“ uvedla přední česká komenioložka Helena Kovářová z přerovského Komenského muzea, která se kartografickou činností Jana Amose Komenského dlouhodobě zabývá a ve své práci navazuje na své předchůdce z přerovského muzea. Během uplynulých více než 100 let se jim díky jejich úsilí společně podařilo vytvořit zcela jedinečný soubor Komenského map, který v současnosti představuje největší a nejucelenější sbírku těchto map na světě. „Přerovské Komenského muzeum ve svém depozitáři v současné době uchovává celkem 13 různých typů a vydání map, jež čítají mnoho jednotlivých listů z různých exemplářů,“ doplnila Kovářová. U příležitosti letošního 430. výročí narození Jana Amose Komenského se muzeum rozhodlo zpřístupnit tuto jedinečnou sbírku veřejnosti v rámci tematické výstavy Kartograf Jan Amos Komenský a představit ji v kontextu doby, ve které svou mapu tvořil.
Návštěvníci výstavy se zde mohou seznámit s nejnovějšími poznatky z výzkumů a současně si mohou prohlédnout haptickou 3D mapu Moravy, kterou vytvořila katedra geoinformatiky na Univerzitě Palackého v Olomouci a která zobrazuje území Moravy tak, jak je za svého života pozoroval Jan Amos Komenský. V době, kdy Komenský svou mapu tvořil, neexistovaly vrstevnice ani se nepoužíval pojem nadmořská výška. „Zakresloval tedy jednotlivé kopce a hory velmi pečlivě tak, jak vypadaly, takzvanou ‚kopečkovou metodou‘. Na rozdíl od jiných autorů zaznamenával u jednotlivých hor nejen jejich názvy, ale i různé výšky a pohledově také jejich tvar, takže pak následně odborníci z katedry geoinformatiky na základě měření převedli uvedené údaje do trojrozměrné podoby a my si díky tomu můžeme prohlédnout tehdejší krajinu tak, jak ji viděl Komenský,“ upřesnila Helena Kovářová, která je současně kurátorkou zmíněné výstavy.
Výstavu doplňuje řada interaktivních a edukačních stanovišť, které upozorňují na zajímavé detaily jednotlivých map, a rovněž lektorovaných programů pro školní skupiny s názvem „Mapuj s Komenským“. Mladí návštěvníci si tak zde díky nim mohou vytvořit lepší představu o tom, jak v dřívějších dobách pracovali rytci či kartografické dílny, a zároveň si mohou prověřit své znalosti zeměpisu.
Expozice map je možné shlédnout do 26. června v kapli přerovského zámku. Pro vážné zájemce z řad univerzitních studentů muzeum nabízí po předchozí domluvě individuální prohlídky sbírek i v období mimo právě probíhající výstavu.
