Eliška Čermáková 
Dosavadní ministryně financí Magdalena Andersson byla ve středu jmenována novou předsedkyní švédské vlády. Po necelých 12 hodinách od zvolení podala demisi. Důvodem její rezignace byl odchod vládního koaličního partnera, strany Zelených, a neschválení jejího návrhu na státní rozpočet, informuje agentura Reuters.
„Existuje ústavní praxe, že by koaliční vláda měla podat demisi, když jedna strana odstoupí. Nechci vést vládu, jejíž legitimita bude zpochybňována,“ uvedla Andersson.
Lídryně strany Sociálních demokratů Andersson nahradila ve funkci premiéra Stefana Löfvena, který podal demisi na začátku listopadu. Měla být v čele menšinové vlády dvoukoalice sociálních demokratů a strany Zelených. Vláda se navíc měla opírat o podporu Levicové strany a Strany středu.
V jednokomorovém švédském parlamentu podpořilo lídryni Andersson 117 poslanců z celkových 394. Proti Andersson hlasovalo 174 zákonodárců a 57 se hlasování nezúčastnilo. Ke svému zvolení nepotřebovala souhlas většiny poslanců, důležité ale bylo, aby většina nehlasovala proti ní.
Nyní se Andersson pokusí vytvořit menšinovou vládu jedné strany, právě Sociálních demokratů, která je nejpočetnější stranou ve švédském parlamentu se 100 křesly. Na tiskové konferenci zdůraznila, že je připravena na tuto funkci a v boji o premiérské křeslo se nevzdá.
I přesto, že Magdalena Andersson zastávala funkci jen několik hodin, se zapíše do dějin jako první žena v čele švédské vlády. „Vím, co to znamená pro dívky v této zemi,“ říká dojatě Andersson, „vyrůstala jsem zde, ve Švédsku, v zemi genderové nerovnosti.“
Švédské království v tomto směru zaostává za svými sousedy. V Norsku byla žena poprvé zvolena do premiérské funkce už v 80. letech minulého století. Finsko mělo svou první premiérku v roce 2003 a Dánsko v roce 2011. Vůbec první ženou zvolenou do funkce premiérky byla Sirimavo Bandaranaike v roce 1960 na Srí Lance.
