Mezi země s největším počtem obyvatel patří Čína (1,45 mld.), v těsném závěsu za ní je Indie (1,41 mld.). Česko se se svými 10,7 miliony řadí až na 86. místo mezi Dominikánskou republiku a Řecko. Nejhustěji obydleným kontinentem je Asie, na jeden kilometr čtvereční připadá 150 lidí. Následuje Afrika (45 osob) a na třetím místě je Evropa (34 osob).
Rychlost růstu populace se neustále stupňuje, před necelými padesáti lety zde žily čtyři miliardy lidí, tedy polovina nynějšího čísla. Intervaly mezi jednotlivými miliardami se zkracují, zatímco přechod z jedné miliardy do druhé trval 126 let, následující miliardy přicházely rychleji. Časový úsek mezi 7 a 8 miliardami je pouhých jedenáct let, což je dosud nejkratší doba. Podle OSN se ale celkový růst populace bude zpomalovat, za 8 let se odhaduje 8,5 miliardy, v roce 2050 9,7 miliardy a v roce 2080 10,4 miliardy.
Snižování tempa můžeme vidět už nyní, zatímco v roce 1987 se lidstvo zvětšovalo průměrně o 1,88 % ročně, v současnosti se jedná o 0,84 % ročně. Důvodem je nižší porodnost, která je ovlivněna ekonomikou (mladé páry chtějí být dobře zajištěny), vzděláním a také větší dostupností antikoncepce. Zatímco v roce 1950 připadalo na jednu ženu 5 dětí, v současnosti se jedná o 2,3 dítěte. Podle OSN bude porodnost klesat i nadále, v roce 2050 očekává číslo 2,1. V České republice má většina žen právě dvě děti.
Jedním z největších důvodů růstu populace je prodlužovaní průměrné délky života. V roce 2019 se jednalo o 72,8 let, což je téměř o 9 let více než v roce 1990. Populace celkově stárne, zatímco v roce 1990 byl průměrný věk 24 let, o 30 let později se jednalo o bezmála 31 let. V Česku je posouvání této hranice taktéž zřetelné, v roce 1991 byl podle Českého statistického úřadu věkový průměr 36,3 let, v roce 2021 pak 42,7 let.