Tereza Maxine Isajevová 
„Kvůli uzavřeným hranicím nebyla posílána žádná pomoc, tak jsme se na to pokusili dívat jinak,“sdělila Aitta pro Aljazeeru. Její workshop, Jehla a nit, je záchranou pro mnoho Palestinců v táboře Al-Mawasi, jelikož do Gazy není dováženo žádné oblečení ani textil, tudíž jsou jakékoliv zbylé kusy v regionu předražené. Gazané, kteří jsou kvůli probíhající válce již přes rok bez práce, si nemohou dovolit oblékat sebe, natož své děti.
Aitta a její tým, který momentálně tvoří dvanáct lidí, nejprve všechny kousky oblečení vyráběli ručně, kvůli vysoké poptávce ale museli koupit šicí stroj. Další překážkou bylo to, že Izrael již v prvních dnech války přerušil všechny dodávky elektřiny do Gazy. Pro pohánění šicího stroje tedy musí manuálně otáčet pedály na starém jízdním kole, aby generovali energii. Zde jejich vynalézavost ale nekončí. Knoflíky například vyrábějí z mušlí obalených v látce.
Nidaa Aitta předtím s výrobou oblečení neměla žádnou zkušenost, byla univerzitní profesorkou se specializací na výživu. Svým workshopem chtěla ukončit závislost Palestinců na kupónech a téměř minimálních dovážkách zboží do Gazy. „Jsme produktivní národ,“ říká. Nejen, že jsou ceny oblečení z workshopu mnohem nižší než jinde, ale navíc lidé, kteří přinesou přikrývky na výrobu, dostanou slevu.
