Berenika Dušková 
Generální tajemník OSN obdržel 4. listopadu dopis, na jehož základě je zahájen roční proces odstoupení od Pařížské klimatické dohody. Dohoda vstoupila v platnost 4. listopadu 2016, platnou se v USA stala 3. září téhož roku. Podle ujednání lze dohodu vypovědět nejdříve po třech letech od její platnosti. Americký prezident tento krok odůvodnil ekonomickou nevýhodností pro USA. Proces odstupu USA od dohody bude dokončen 4. listopadu 2020, což bude jeden den po prezidentských volbách.
Donald Trump se k dohodě stavěl negativně už při své předvolební kampani a po své inauguraci v roce 2017 prohlásil, že Dohodu plánuje vypovědět. Tato údajně jednostranná dohoda poškozuje americkou ekonomiku, podle Bílého domu by americké občany stála biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, uhelný, plynárenský a zpracovatelský průmysl.
Spojené státy přestaly přispívat do dohodou stanovených klimatických fondů v červnu 2017.
„Spojené státy odstoupí od Pařížské klimatické dohody, začnou ale vyjednávat podmínky nové smlouvy přijatelné pro USA, pro obchod, pro lidi i daňové poplatníky. Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Jestli ne, také to půjde,“ uvedl Trump v červnu 2017. Podle BBC však Trumpovo jednání nenaznačuje zájem o další jednání ve prospěch chránění klimatu.
Trumpův krok kritizuje jeho předchůdce Barack Obama, ekologové i evropské země. Kritikové doufají, že příští volby už Trump nevyhraje a že jeho nástupce se k dohodě bude chtít opět připojit.
Ze zprávy Institutu pro mezinárodní a evropské záležitosti vychází, že rozhodnutí amerického prezidenta mohlo způsobit „značné škody“, protože pro další země je teď „politicky a morálně ospravedlnitelné USA následovat“.
Pařížská klimatická dohoda si jako hlavní cíl klade zlepšit provádění rámcové úmluvy a z dlouhodobého hlediska přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí alespoň 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o udržení oteplení do 1,5 °C. V návaznosti na tento dlouhodobý cíl dohoda státům mimo jiné ukládá, aby zajistily vhodná opatření v oblasti vzdělávání, přístupu veřejnosti k informacím v oblasti ochrany klimatu, stejně jako zapojení veřejnosti do řešení této problematiky.
V produkci emisí skleníkových plynů je USA druhý největší znečišťovatel na světě.
