Veřejnost nejevila zájem
Přestože biologové o vymírání varovali, veřejnost zůstala lhostejná. Teprve před dvěma lety došlo ke zlomu, když v Německu vyšel článek, kde ekologové popisovali, k jak velkému úbytku hmyzu došlo za poslední 27 let. Šlo o 3/4 z celkové biomasy. Tato problematika se stala v Německu tak důležitou, že když se sestavovala vláda, dostala se i do volebního programu.
Podle biologa z Karlovy univerzity Davida Storcha se ale s úbytkem hmyzu nedá téměř nic dělat. „Hlavní příčinou vymírání hmyzu je moderní průmyslové zemědělství a moderní lesnictví,“ uvedl pro DVTV. Jediná možnost je podle něj vymezit plochy, kde se moderní průmyslové zemědělství nebude využívat.
Zapojila se i média
Nyní se už tento environmentální problém dostává do popředí. Média o něm čím dál tím více informují společnost.
Podle některých údajů, které se dočteme či doslechneme ze zpráv, by hmyz do 100 let mohl zcela vyhynout. Toto tvrzení ale podle Storcha, není zcela pravdivé. „Nemyslím si, že hrozí úplné vymření hmyzu, nicméně už jen to, že ubývá, je opravdu varující,“ uvedl pro DVTV. Tvrzení, že by hmyz do 100 let zcela vyhynul, se totiž podle jeho slov zakládá na chybných výpočtech. Nicméně i přes tento fakt se stále jedná o velký problém.
Přestože zatím není jisté, jak to s hmyzem bude vypadat v budoucnu, úplné vyhynutí podle Storchových slov nehrozí. Počet spousty druhů hmyzu totiž narůstá. Příkladem může být takový kůrovec. Problém je ale to, že pokud by vyhynuly například takové včely, na kterých je závislých 84 procent rostlin a 76 procent produkce potravin, mělo by lidstvo zásadní problém.