Výstavu nazvanou EDAS: Znaky - 1968 - Groteska představila ve svých výstavních síních GVUO. Autorem vystavovaných děl je známý český typograf, vizuální básník a jedna z významných osobností současného umění, Eduard Ovčáček. Mezi vystavovaná díla patří malby či grafické a letteringové práce. Ostravská výstava měla být oslavou autorových 90. narozenin, vzhledem k jeho nedávnému úmrtí se ale stala poctou a poděkováním zesnulému za jeho celoživotní dílo. Potrvá od 29. března do 21. května.
Tři kurátoři, tři výstavy
Eduardu Ovčáčkovi byl jako poděkování za jeho dlouholetou uměleckou činnost věnován pro výstavu celý Dům umění. Ostravská galerie patří mezi instituce, které disponují jednou z největších sbírek autorových děl v České republice. Momentálně se může pyšnit necelými čtyřmi stovkami Ovčáčkových prací obsahově zahrnujících většinu druhů umění, o které se umělec zajímal.
GVUO pořádá paralelně tři Ovčáčkovi výstavy a každou z nich má na starost jeden ze tří kurátorů. Těmi jsou Berenika Ovčáčková, dcera Eduarda Ovčáčka, Jiří Machalický a Jiří Jůza. Všichni se zabývají autorovým dílem dlouhodobě. Každá výstava samostatně připomíná jednu z etap umělcova života a současně s tím i jeho tvorbu v daném období.
Kresba namísto psaní
Výstavy se doplňují skrze letteringovou tvorbu. Lettering je umělecké odvětví, při kterém nejde o pouhé psaní písmen ale o umění malby nebo kresby písma. Jedná o techniku, při níž se používají i neobvyklé způsoby v procesu tvorby, jako je například vypalování.
Právě tento způsob, avšak nejen tento, představuje první část výstavy nazvaná Znaky. Díky práci s ohněm a technice vypalování v letteringu obohatil Eduard Ovčáček českou uměleckou scénu a vylepšil její pozici na evropské úrovni. Autor s vypálenými písmeny vytvářel vizuální básně, které jsou typické pro jeho tvorbu. Pomocí tohoto způsobu tvořil, jak sám říkal: „grafo-ready-mades“. Jedná se o „kolážové poezie tvořené za použití nalezených předmětů a materiálů, znaků i grafických podkladů,“ jak uvedl Jiří Jůza, jeden z kurátorů výstavy, pro tiskovou zprávu serveru Artalk.
Druhá výstava Eduarda Ovčáčka, Groteska, se zaměřuje na figurální malbu. Deformace i barvy, expresivní vyjádření i přesnost linií, to vše patří k projevům umělce v této oblasti, která má do určité míry ztvárnit absurditu totalitních režimů.
Politické okénko
Při vzpomínání na Eduarda Ovčáčka nelze nezmínit jeho roli v druhé polovině minulého století. Na tehdejší situace reagoval nejen svými politickými činnostmi, jako například podepsáním Chaty 77, ale také svou tvorbou v oblasti umění. Poslední část výstavy s příhodným názvem 1968 se pojí k událostem 20. století, přesněji k invazi vojsk Varšavské smlouvy. Stěžejní částí je autorský cyklus Lekce velkého A vytvořený po okupaci Československa v srpnu 1968, jako reakce na zmíněnou událost. Výstava ho však představuje v trochu jiné formě.
„Eduard Ovčáček je typ osobnosti, které stav věcí nedává spát. Jeho důležitost spatřujeme v konkrétních výsledcích. Je příkladem, že lze aktivně žít i s čistým svědomím. Za všech okolností se snažil o pozitivní změnu,“ dodal o umělci jeden z kurátorů výstavy Jiří Jůza na stránkách GVUO.