Tereza Petříková 
Lidé si bohužel stále myslí, že plýtvání jídla není velký problém a že jej vlastně oni sami nijak neovlivňují. „Jsme pohodlní. Nad tím, co nakupujeme, co jíme, co vyhazujeme, nechceme přemýšlet. Jenže to všechno ovlivňuje (nejen) naši planetu,“ říká členka týmu Zachraň jídlo Pavlína Čížková. Jsme to ale právě my, obyčejní lidé, kdo dokáže plýtvání zastavit. Odpad většiny domácností totiž obsahuje až 30 % nespotřebovaných potravin, které často nejsou nijak závadné. V Evropě tak připadne na jednoho člověka až neuvěřitelných 115 kg vyhozeného jídla za rok.
Paběrkování
Každý rok zůstane na polích spousta nesklizených plodin, které jsou z estetického hlediska nevyhovující pro velké obchodní řetězce. Dle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství OSN se kvůli vzhledu vyhodí až 20 % zemědělské produkce. Tyto plodiny jsou ale jinak nezávadné a většinou mají pouze nezvyklý tvar. Po sklizni by zůstaly na polích k zaorání, ale díky Zachraň jídlo a jejich paběrkování dojde ke sběru i této „křivé“ zeleniny. Takto sesbírané plodiny jsou poté věnovány potravinové bance, která je rozdělí potřebným. V roce 2019 se tato akce rozšířila i do regionů mimo Prahu a podařilo se tak zachránit rekordních 20 tun plodin.
Zachraň jídlo v kuchyni
V loňském roce se týmu Zachraň jídlo nedařilo jen v paběrkování. Na podzim vydali svoji vlastní kuchařku s názvem Zachraň jídlo v kuchyni. Ta se zaměřuje právě na spotřebu surovin, které nám doma zbývají nejčastěji. Mimo samotné recepty obsahuje i rady a tipy na správné uchovávání nejrůznějších potravin, aby nám doma vydržely co nejdéle čerstvé.
Spolek Zachraň jídlo vznikl v září roku 2013 po prvním happeningu Hostina pro tisíc. Na Václavském náměstí se tenkrát podařilo spotřebovat 450 kg surovin, které by se jinak vyhodily a nakrmit tak jednu tisícovku lidí. Tato úspěšná akce dokázala na závažný problém plýtvání upozornit širokou veřejnost. Vizí celé iniciativy je do roku 2030 snížit plýtvání jídlem v České republice o polovinu.
