Adéla Hlaváčová 
Zlín - Součástí dnů otevřených dveří byl náhled do historie filmových ateliérů v expozici Kabinet filmové historie, ale i Velkém ateliéru, jenž byl původně baťovským ateliérem a tehdy nejmodernějším v Československu. Během prohlídek byla zmíněná slavná jména jako Karel Zeman, Tomáš Baťa, Hermína Týrlová a další, která se významně zapsala do historie zlínského filmu. Ke zhlédnutí zde byly i filmové laboratoře či výstavky historické projekční i záznamové techniky.
Centrum Filmový uzel nabídlo expozici v podobě patra Legend, výstavu Fimfárum a projekce filmů. Nechyběly ani ukázky z animačních workshopů, které Filmový uzel organizuje každou sobotu a neděli. Možnost zhlédnutí filmů byla i v Malém kině, kde byly promítány ikonické zlínské filmy jako Cesta do pravěku (r. Karel Zeman, 1955), Uzel na kapesníku (r. Hermína Týrlová, Josef Pinkava, Milos Komárek, 1958), Strašidla z Vikýře (r. Radim Cvrček, 1988) a další.
Oslavy výročí zakončil filmový večer, jenž se konal v kavárně Filmového uzlu. Šlo o společenskou událost, setkání novodobých zlínských filmařů, ale také pamětníků či organizátorů Zlínského filmového festivalu. Během večera se zavzpomínalo na důležité události z historie ateliérů, pro zájemce byla možnost krátkých exkurzí a byla představena nová publikace FA KUDLOV. Jde o 5. díl ze série FA KUDLOV, který byl pokřtěn už na slavnostním zahájení 61. ročníku Zlínského filmového festivalu.
Zlínské filmové ateliéry jsou spojeny s baťovými závody, které na konci 20. let začaly využívat vlastní filmovou techniku. Baťa následně rozvinul filmový a fotografický úsek, který fungoval převážně k propagaci firmy, ale také k externí výrobě zpravodajských žurnálů.
Roku 1935 byly zahájeny první výkopové práce na zlínském Kudlově, kde za pouhých devět měsíců stály filmové ateliéry. Architektem budovy byl Vladimír Karfík, který je autorem dalších slavných budov ve Zlíně jako například Baťův mrakodrap nebo Společenský dům (dnes nazýván Interhotel Moskva). Téhož roku se vydávají na cestu do USA režisér Elmar Klos, producent Ladislav Kolda, fotograf, střihač a kameraman Alexandr Hackenschiemd a zakladatel tvorby školního filmu Jaroslav Novotný. Během své cesty se inspirují návštěvou ikonických Disneyho studií a nakupují novou techniku, kterou s sebou následně přivážejí zpět. První zlínský zvukový snímek vznikl v ateliérech roku 1936 pod názvem Podzimní rozmary a šlo o reklamu na gumové galoše. Baťa dále rozvíjel činnost filmových ateliérů díky čemuž se dostávaly do podvědomí české veřejnosti.
