Theo Mariánek 
OBJEV
Los Angeles, květen 1981: Čtrnáctideník New York Native vychází s příběhem o záhadné nemoci postihující pět mladých mužů. Všichni se identifikovali jako homosexuálové a/nebo trpěli drogovou závislostí. V červenci bylo se stejnou nemocí diagnostikováno 26 pacientů napříč Spojenými státy. Doktoři u všech nacházeli zvláštní kožní vředy, často pak také u nemocných zaznamenali vzácnou formu zápalu plic. Žádná léčba se nejevila jako dostatečně efektivní a pacienti brzy po zjištění diagnózy umírali.
Média začala mluvit o vzácné formě rakoviny způsobené „homosexuálním životním stylem“ mužů. Odtud také pocházel původní název nemoci GRID (Gay Related Immunodeficiency Disease). Potom, co se mezi nakaženými objevili i heterosexuální páry a jedinci, ji lékaři v roce 1982 dali jméno, pod kterým ji známe i dnes - AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome). V tuto dobu se o nemoci vědělo, že se přenáší pohlavním stykem, krví i z použitých jehel, nebo z nakažené matky na dítě, ale nikomu se nedařilo zjistit, co toto onemocnění se stoprocentní mortalitou způsobuje.
Vše se změnilo 23. dubna 1984, kdy mluvčí ministerstva zdravotnictví Margaret Heckler na tiskové konferenci oznámila nález dosud neznámého retroviru. Objevit ho měl americký vědec Robert Gallo ve spolupráci s francouzskými kolegy Françoisem Barré-Sinoussi a Lucem Montagnierem. O dva roky později byl virus znám jako HIV (Human Immunodeficiency Virus).
DVĚ EPIDEMIE
Protože AIDS trpěli především Afroameričané, drogově závislí a sexuální minority, američtí mocnáři se začínající epidemií odmítali zabývat. Tehdejší republikánský prezident Ronald Reagan na tiskové konferenci v roce 1982 se smíchem popřel závažnost situace, přestože nemocí trpělo už přes 600 lidí.
Tabu ohledně AIDS a HIV v politických kruzích přetrvávalo až do srpna 1985, kdy se počet nakažených pohyboval kolem šestnácti a půl tisíce. Na seznamu mrtvých se zároveň objevil i herec Rock Hudson, Reaganův blízký přítel, jehož smrt způsobila konec epidemie ticha.
Vláda začala organizovat osvětové akce, sestavila jednotku pověřenou vyšetřením původu smrtelného viru, počet nakažených se přesto vyšplhal téměř k padesáti tisícům. Virus se samozřejmě nezastavil na amerických hranicích, vlastně z Ameriky ani nepocházel. Vědci dnes jako nejpravděpodobnější přijímají teorii, že HIV je zmutovaným virem afrických opic, který se na člověka přenesl krví během lovu zvířat. Teorii napomáhá i fakt, že v době, kdy New York Native poprvé přišel s informací o záhadné nemoci, se počet nakažených v subsaharské Africe pohyboval už kolem třiceti milionů. V Československu byl první případ HIV zaznamenán v roce 1986, dnes na území České republiky žije přibližně 4620 HIV pozitivních obyvatel.
HLEDÁNÍ LÉKU
AIDS přetrvává jako nevyléčitelná choroba, to však neznamená, že by se vědci nepokoušeli najít lék. Poprvé se na trhu objevil azidothymidine (AZT), a to už v roce 1987. Vyvinutý byl z neúspěšného léku proti rakovině zidovudinu, a přestože nedokázal nemocné vyléčit, garantoval jim prodloužení života. Nicméně se jednalo o vůbec nejdražší látku v historii (až 16 500 amerických dolarů), mezi jejíž vedlejší účinky patřily problémy s funkcí jater a krví. V roce 1995 vědci představili saquinavire, znám jako Invirase. Lékaři zjistili, že kombinováním AZT se saquinavirem, případně jeho alternativami, dochází ke zvýšení efektivit léčby, což otevřelo cestu k dalšímu výzkumu. Řadu celosvětově používaných antivirotik při léčbě HIV/AIDS objevil na začátku jednadvacátého století český vědec Antonín Holý. V dnešní době se HIV léčí například kombinacemi léků abacavir a lamivudin, ale stejně jako jejich předchůdci, ani tyto léky nedokáží virus eliminovat. Nicméně naděje umírá poslední.
Že HIV není nevyléčitelný potvrdil v roce 2006 Američan Timothy Ray Brown. Poté, co podstoupil transplantaci v pokusu o vyléčení jeho rakoviny krve, lékaři v jeho těle nenašli žádné stopy výskytu HIV. Web Africa News nedávno uveřejnil článek popisující možnou definitivní cestu vyléčení HIV za použití genové terapie. CRISPR je technologie užívaná při léčbě leukémie. Podle lékařů se chová jako „molekulární nůžky“, slouží k odstranění napadené části buňky, vědci tedy pracují s představou doslovného vyříznutí viru z těla. Výzkum je stále ještě v plenkách, nicméně americká společnost Excision BioTherapeutics zatím hlásí zlepšení stavu tří nakažených pacientů bez viditelných nežádoucích účinků. Přesto by nikdo neměl zapomínat na prevenci nakažení se stále nebezpečným virem.
PREVENCE A TESTOVÁNÍ
Osvětové programy už dlouho uvádějí několik základních pravidel, jak sebe i své blízké před virem ochránit. HIV se přenáší čtyřmi hlavními cestami: nechráněným pohlavním stykem, sdílením injekčních stříkaček, krevní transfuzí nebo z matky na dítě. Nikdo se nemůže nakazit dotykem HIV pozitivního člověka, ani sdílením stejného prostoru. Jako nejefektivnější řešení by se tudíž mohlo jevit uzavřít se do kláštera a složit přísahu cudnosti, ale naštěstí existují i méně drastické způsoby prevence. Tou nejzřejmější bude bezpečný sex za použití kondomu. Jak už jsme si zmínili, není pravda, že mezi nakaženými nemohou být heterosexuálové; v České republice tvoří přibližně třetinu všech nakažených.
Stejně důležitou roli jako prevence nicméně zastává i pravidelné testování. Anonymní a bezpatné testování nabízí v týdnu od 22.04.2024 například organizace AIDS pomoc. Podrobnosti se můžete dozvědět na webu hivtestovani.cz, případně webu tadyted.com. S testováním na HIV kvůli povaze viru musíte počkat minimálně dva nejlépe tři měsíce po rizikovém chování, do té doby je esenciální chovat se bezpečně, což se týká i zákazu darování krve, abyste zabránili případnému nakažení dalších osob.
CO DĚLAT, KDYŽ SE NAKAZÍM?
Rychlotesty na HIV nabízí tři různé výsledky - negativní, reaktivní a pozitivní. Při negativním výsledku se po dodržení tříměsíčního odstupu není třeba ničeho bát. Reaktivní výsledek může znamenat, že je testovaný nakažený například syfilis nebo hepatitidou. V takovém případě je nutné podstoupit tzv. konfirmační test, při kterém se odebere žilní krev, kterou během několika dní přezkoumají pracovníci Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS. Konfirmační test se naštěstí ve většině případů vrací s negativním výsledkem, ale nelze na to spoléhat. Při pozitivním výsledku je nutné okamžitě informovat všechny své sexuální partnery a zahájit léčbu. Nákaza HIV se nerovná nákaze AIDS, která je až posledním stádiem působení viru v těle. Nakažený by se měl pravidelně dostavovat do HIV centra a zodpovědně užívat předepsané léky. Pokud se bude řídit rady lékařů, AIDS u něj nikdy nemusí propuknout, stále tedy bude mít šanci na dožití relativně kvalitního života. Zlepšení symptomů a pravidelná léčba nicméně neznamená, že člověk nemůže nakazit své okolí. Pokud HIV pozitivní jedinec ví, že je přenašečem viru, a rozhodne se mít nechráněný sex, sdílet s někým použité injekční stříkačky, darovat krev, apod., dopouští se podle českého zákona trestného činu, za který hrozí až tři roky vězení.
KDE HLEDAT POMOC?
Diagnóza jakéhokoliv vážného onemocnění je děsivá, ale neexistuje nemoc, která by postihovala jen jednoho pacienta. Jinými slovy, vždycky se můžete někam obrátit. V ČR nejvýrazněji působí již výše zmíněná AIDS pomoc nebo HIV komunita. Mezi výrazné zahraniční organizace patří UNAIDS nebo AIDS Memorial archivující příběhy lidí, kteří nemoci podlehli nebo proti ní stále bojují, v naději eliminování stigmatu panujícím v konverzaci kolem viru.
Virus HIV se rozvinul v přes čtyřicet let trvající pandemii. Přestože konverzace kolem něj jsou nepříjemné, lidé by se jim neměli vyhýbat. Od doby, kdy se Reagan vysmíval novinářům při pouhé zmínce AIDS, uplynulo už téměř půl století a zdravotnictví stejně jako společnost ušla dlouhou cestu. Jak zní slogan AIDS Memorial, „kdo není zapomenut, stále žije“. Využijte bezplatného testování a chovejte se zodpovědně, je to lepší než později litovat.
