Theo Mariánek 
Moravskoslezský nebo také v minulosti Ostravský kraj je čtvrtým nejlidnatějším krajem Česka s téměř 1,2 miliony obyvatel. V kontrastu s Ostravsko-Karvinským industriálním centrem zahrnuje i divokou přírodu Beskyd a Jeseníků. Na území kraje se nachází téměř 45 % všech chráněných krajinných oblastí republiky. Historicky se kraj pojí se silnou tradicí těžby a výroby oceli, dnes se však zaměřuje na inovace ve světě vědy a techniky, strojírenství a kulturu.
V roce 2001 měl průměrný obyvatel Moravskoslezského kraje (MSK) 38,1 roku. V roce 2022 průměr dosáhl už 43,3 let. Počet obyvatel v produktivním věku meziročně poklesl o téměř 9 tisíc osob, zatímco počet obyvatel starších 65 let vzrostl o téměř 8 tisíc. V procentech to znamená, že pětinu populace regionu tvoří senioři. Oproti 12 % na přelomu tisíciletí. Tento trend má dopad na zdravotní a sociální zařízení, která se musí přizpůsobit rostoucímu počtu stárnoucích. Například počet lůžek v domovech pro seniory v MSK se v roce 2023 zvýšil o 11,5 tisíce. Zároveň stárnutí populace vede k poklesu porodnosti. V roce 2022 se v MSK narodilo 10 770 dětí, což je nejnižší počet za posledních 10 let.
Odchod mladých dopadá i na společenský život v MSK, zejména v menších městech a obcích. S úbytkem mladých obyvatel dochází k oslabování komunitního života, zároveň klesá i kupní síla, což negativně ovlivňuje místní podniky a služby. Tím klesá i objem příjmů do veřejných rozpočtů, což ztěžuje investice do infrastruktury, vzdělávání a kultury. Moravskoslezský kraj je pak méně atraktivní nejen pro mladé lidi, ale i pro investory.
Dědictví těžkého průmyslu
Socioekonomická situace v MSK prošla poněkud dramatickým vývojem. Od roku 1990 probíhal útlum těžkého průmyslu. Tvrdit, že následky této restrukturalizace byly pro kraj náročné je hlubokým podceněním tehdejších událostí. Tradice těžkého průmyslu v kraji započala již v době monarchie. V 70. letech 18. století byla Vídeň obeznámena o nálezu významného množství kvalitního černého uhlí. Ostravsko se tak stalo centrem těžby uhlí a výroby oceli, také díky železničnímu spojení s Vídní, které vzniklo dokonce dříve než s Prahou.
Doly se postupně rozrůstaly o železárny ve Vítkovicích a Fryštátě, kamenouhelné doly na ostravsko-karvinsku, koksovny, briketárny a elektrárny. Rozvíjely se též Třinecké železárny, které patřily k nejmodernějším podnikům ve střední Evropě. Nakonec se k tradičním průmyslovým centrům přidala i Nová huť v Ostravě-Kunčicích, aby pokryla rostoucí poptávku po oceli.
Není tedy překvapením, že útlum těžkého průmysl vedl k radikálnímu nárustu nezaměstnanosti. Mezi lety 1997 a 1999 stoupl počet uchazečů o zaměstnání o přibližně 57 tisíc žadatelů, zatímco moravskoslezské firmy propustily přes 80 tisíc zaměstnanců. Kraj se stal jedním ze strukturálně nejpostiženějších regionů v České republice.
K útlumu došlo z několika důvodů. Po rozpadu Sovětského svazu ztratil kraj tradiční odbytiště svých produktů. Dále se potýkal s konkurencí levnějších výrobků přicházejících z Asie a samozřejmě ekologickými dopady nadměrné těžby na kraj a obyvatelstvo.
Nevyvážený trh práce
Problém nezaměstnanosti se začal zlepšovat až po roce 2004. S pomocí prostředků poskytnutých Evropskými fondy a zahraničními investory jako Brose, Varroc, Tieto a Okin, se MSK přeorientoval na rozvoj nových odvětví, konkrétně strojírenství, automobilový průmysl, informační a komunikační technologie a turismus.
Od února 2004, kdy Úřad práce zaznamenal vůbec nejvyšší počet uchazečů o práci, se do konce roku 2008 toto číslo snížilo téměř o 48,1 %. Momentum kraje zbrzdila až globální ekonomická krize v roce 2008 způsobená krachem trhu s nemovitostmi ve Spojených státech.
Čtyři úspěšné roky samozřejmě nemohly zvrátit dvě sta let extrémní těžby ani čtrnáct let problémů spojených s odstupem od ní. Aktuální nezaměstnanost v kraji dosahující na 5,23 % je druhá největší v republice po Ústeckém kraji, který je taktéž spojen se silně industriální tradicí. Pro srovnání, nezaměstnanost v Praze nebo Zlínském kraji nedosahuje ani 3 procent a republikový průměr se pohybuje kolem 3,8 %.
Odchod mladých lidí prohlubuje problém kraje s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Na konci roku 2023 evidoval Úřad práce v MSK necelých 43 tisíc uchazečů o práci, ale pouze 11 300 volných míst. Poměr uchazečů na jedno volné místo se tak meziročně zvýšil z 3,4 na 3,8. Nejhorší situace nastala v okrese Karviná, kde na jedno volné místo připadalo 9,9 uchazečů. Nejlépe dopadl Nový Jičín, kde na jedno volné místo připadalo 1,7 uchazeče.
Mzdy, kterými jsou zaměstnanci v MSK ohodnocováni, také nejsou zcela atraktivní. Průměrná mzda k roku 2023 byla zhruba o 4 tisíce kč pod republikovým průměrem, tedy 41 866 kč ku 45 927 kč, kdy muži berou v průměru o 7 tisíc kč více než ženy. Jde o 5. nejnižší mzdu v republice. Důvodem může být struktura ekonomiky.
Mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce v MSK panuje hluboký nepoměr. V roce 2023 došlo k dalšímu poklesu zaměstnanosti v těžebním průmyslu o téměř 8 %. Z důvodu vysokých cen energií a válečného konfliktu na Ukrajině ovlivňujících poptávku po zbraních. Podle výroční zprávy MSK ze stejného roku mají zaměstnavatelé stále zájem především o dělnické a technické profese v oblasti strojírenství, elektrotechniky a stavebnictví.
Jelikož jsou tyto profese ohodnocené nižšími platy, mezi kvalifikovanými pracovníky o ně není zájem. Je pro ně výhodnější vycestovat do jiného kraje, případně i mimo republiku. Zaměstnavatelé se uchylují k automatizaci nebo nabírání zahraničních pracovníků z chudších regionů nebo oblastí postižených konflikty. V roce 2023 bylo v MSK zaměstnáno 12,7 % cizinců, což je o 1,3 % více než v roce 2022, především v průmyslu a stavebnictví. Tento model u zaměstnavatelů přirozeně vyvolává neochotu zatraktivnit nabídku práce vyšším platovým ohodnocením, čímž více prohlubuje nezájem tuzemských pracovníků.
Dlouhodobě zvýšený zájem přetrvává o řemeslníky a pracovníky v IT oborech nebo lékaře. Přestože zejména IT specialisté dosahují v MSK nadprůměrných mezd, nároky na jejich kvalifikaci bývají vysoké a neodpovídají tak nabídce na trhu. I nezaměstnanost mladých lidí v Moravskoslezském kraji je nadprůměrná. V roce 2023 u věkové skupiny 15–24 let dosahovala 6,2 %. Číslo naznačuje, že mladí lidé v kraji mají obtíže s nalezením zaměstnání. Můžeme spekulovat, že příčinou nízké zaměstnanosti mladých je jejich nedostatek zkušeností na požadavky zaměstnavatelů, ale také změny v přístupu k práci u mladé generace.
Seznam Zprávy v listopadu zveřejnily článek o prioritách generace Z na pracovním trhu. Ta si váží work-life balance v podobě jasně stanovené pracovní doby, po jejímž skončení nebudou zaměstnavatelům dostupní. Další atraktivní možnost pro mladé představuje flexibilní pracovní doba a možnost práce z domu. Nehledě na preferenci pracovní doby mladí lidé požadují, aby se s nimi ve firmách zacházelo s respektem a měli možnost podílet se na rozhodování ve firmě. S tím spojují také pozitivní atmosféru na pracovišti a společenskou odpovědnost firmy, zejména v ekologických otázkách. Více dbají na možnost kariérního i osobního rozvoje. Potřebují, aby jim jejich práce dávala smysl a naplňovala je. Nedostatek pracovních příležitostí pro mladé lidi a neochota zaměstnavatelů přizpůsobit se poptávce na pracovním trhu vede k frustraci mladých lidí a jejich odchodu z regionu.
Ekologické problémy mohou představovat řešení
Moravskoslezský kraj je druhým největším spotřebitelem elektřiny v ČR. Přes polovinu elektřiny spotřebují průmyslová centra a energetika, až poté domácnosti následovány veřejnými službami a obchody. Kraj z většiny zásobují tepelné elektrárny, ale v rámci snahy snížit zatížení životního prostředí plánuje krajské zastupitelstvo ve spolupráci s Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava (VŠB-TUO) rozvoj solární a větrné energie a využití biomasy. Mimo snížení závislosti na fosilních palivech si kraj slibuje i vytvoření pracovních míst v oblasti takzvané zelené ekonomiky.
Ve spojení s ekologickými problémy v kraji si lidé většinou vybaví kvalitu ovzduší, které společně s hustou automobilovou dopravou nejvíce znečišťují místní a polské průmyslové podniky. Poloha kraje v Ostravské pánvi brání proudění vzduchu a přispívá tak ke hromadění znečištění. Kraji se přesto útlumem těžby a podporou výsadby zeleně podařilo kvalitu vzduchu značně zlepšit a akutnější problém pro něj představuje kvalita pitné vody.
Napojení domácností na kanalizaci se pohybuje pod republikovým průměrem. V oblasti Ostrava-Fifejdy, několik set metrů od samotného centra města se nacházejí nevyčištěné Ostravské laguny, toxický odpad někdejší rafinerie Ostramo. Nedávné zářijové povodně pak významně poškodily Ústřední čistírnu odpadních vod v Přívoze (ÚČOV), která až druhého ledna opět spustila provoz. Kvůli kolapsu téměř půl roku veškeré odpady volně vtékaly do Odry.
Ekologizace kraje je klíčová pro zlepšení kvality života i atraktivity regionu a je prioritou v územních plánech místních měst. Ostrava mění opuštěné průmyslové areály jako Dolní oblast Vítkovice v obchodní a kulturní centra, čímž snižuje ekologickou zátěž, navyšuje atraktivitu města a vytváří pracovní příležitosti. Plán mimo jiné počítá s investicemi do solární a větrné energie, další výsadbou zeleně napříč městem.
MSK zároveň podporuje vzdělávací programy zapojující mladé lidi do ekologizace regionu. Další podporu poskytuje dotační program Podpora vzdělávání a poradenství v oblasti životního prostředí, jenž financuje školní projekty propojující výuku s praxí a zapojuje veřejnost do ochrany přírody.
Zajímavější projekty pro mladé lidi nabízí VŠB-TUO, konkrétně třeba projekt SMARAGD (SMARt And Green District) představující plán transformace Moravskoslezského kraje na „chytrý a zelený region,“ jehož součástí je navázání spolupráce mezi studenty, odborníky, dobrovolníky i firmami a institucemi ve společné snaze modernizovat region. Podpora a propagace podobných projektů nejenže vytváří pracovní příležitosti s možnostmi osobního i kariérního rozvoje, ale zároveň aktivně zve mladé ambiciózní lidi k realizaci svých představ o budoucnosti kraje. Při úspěchu projektu by tak region získal potenciál přilákat potřebnou „mladou krev“, která by se zároveň primárně podílela na jeho rozvoji a zkrášlování.
Propojení škol a firem
Moravskoslezský kraj má značný potenciál v oblasti podnikání. Průmyslové zóny v Ostravě a okolí, jako Dolní Vítkovice, Hrušov nebo Mošnov, nabízejí technologicky vybavené prostory a vyznačují se dostupností silniční, železniční i letecké dopravy díky letišti Leoše Janáčka v Mošnově, propojující region s Evropou.
Výzvu pro naplnění tohoto potenciálu představuje modernizace technologií i dopravních sítí. Podpora inovací a digitalizace firem povede k navýšení jejich konkurenceschopnosti. Zásadní je pokračování prohloubení spolupráce mezi školami a firmami, aby žáci a studenti získávali dovednosti odpovídající požadavkům trhu práce. Šetření Národního pedagogického institutu ČR jako jeden z hlavních problémů ve vzdělávání identifikovalo nedostatečné obeznámení žáků a studentů s moderními technologiemi a s prostředím firem, což zhoršuje jejich uplatnitelnost v budoucím zaměstnání.
Základní školy využívají projekt Prevence digitální propasti, financovaný z Národního plánu obnovy k modernizace vybavení počítačových učeben a zakoupení tabletů či podobných digitálních zařízení. Kromě toho se pod záštitou Junior univerzity VŠB-TUO pořádají kroužky pro žáky se zaměřením na rozvoj jejich technologických znalostí a dovedností.
Pod investice do středních škol spadají modernizace budov, výstavby nových sportovišť a zřizování specializovaných center pro žáky se specifickými potřeby včetně dietárních. Zvláštní pozornost obdrželo odborné vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli, která zahrnuje přednášky, stáže a praxe žáků v reálném pracovním prostředí. Kraj financuje uvedení kariérních poradců do škol, motivuje žáky k dalšímu studiu a pro vybrané obory nabízí stipendia. Důraz je kladen i na výuku angličtiny a druhých cizích jazyků rodilými mluvčími. Další investice směřují do modernizace školních jídelen, podpory projektů zaměřených na environmentální vzdělávání, a do středisek volného času, školních klubů a družin. Kraj také financuje vzdělávání pedagogů ve všech typech škol. Nově zavádí například seminář o schopnostech, omezení a využití umělé inteligence.
Moravskoslezský kraj také trpí nedostatkem prestižních vysokých škol, jejichž nabídka oborů a celková úroveň získaného vzdělání často nedosahuje standardu v Praze či Brně. To vede k odchodu mladých lidí za studiem do těchto měst nebo dokonce do zahraničí, kde hledají širší perspektivu a moderní zázemí nabízející komplexní rozšíření jejich vědomostí. V roce 2023 dohromady na vysokých školách v MSK studovalo 30 tisíc studentů s trvalým bydlištěm v kraji a jejich meziroční počet stagnuje.
Kraj si tento problém uvědomuje a podniká kroky ke zlepšení situace investicemi do modernizace škol, například výstavbou ostravského City Campusu. Snaží se i o otevření nových oborů na základě poptávky potenciálních studentů, jako je stomatologie na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Kraj zároveň podporuje spolupráci mezi místními firmami, univerzitami, hospodářskými komorami a zaměstnavatelskými svazy. Snaží se přitáhnout investice do inovací, výzkumu a vývoje průmyslu. Financuje také projekt SKILL, který pomáhá cizincům s uznáním kvalifikace a uvedením na trh práce, čímž zvyšuje šance, že se mladí cizinci rozhodnou pro studium na vysokých školách.
Zvýšení počtu studentů na středních školách v posledních letech by mohl naznačovat úspěch ve snaze krajských zastupitelů. Po dlouhodobém poklesu počínajícím v roce 2006 se počty žáků na středních školách v posledních pěti letech zvyšovaly. V letošním školním roce na středních školách studovalo přes 50 tisíc žáků, nejvíce na středních odborných školách, následovaných gymnázii.
K propojení studentských dovedností s požadavky zaměstnavatelů slouží třeba veletrh Kariéra+ na VŠB-TUO nebo kariérní den Ostravské univerzity, pomáhající studentům navázat kontakt s potenciálními zaměstnavateli. Kraj se zároveň zaměřuje na rozvoj řemeslného a odborného vzdělávání, aby připravil kvalifikovanou pracovní sílu pro potřeby regionálního průmyslu. Kampaň Řemeslo má zlaté dno propaguje prestiž řemeslných profesí a motivuje mladé lidi ke studiu na odborných učilištích.
Sociální zabezpečení a neviditelný studentský život
Institucionální zázemí samo o sobě studentům nemůže stačit. Praha, Brno a Olomouc nabízejí oproti městům v MSK moderní kulturní centra, kluby a pestrou nabídku atraktivních festivalů a akcí v průběhu akademického roku. Mimo volnočasové aktivity studenty zajímá celková atmosféra města, ve kterém studují, úroveň kvality života a dostupnost bydlení.
Nedostatek kvalitních a dostupných bytů je zčásti způsobený průmyslovým charakterem kraje. Osídlení vznikala především v blízkosti uhelných dolů a byla vystavěna speciálně pro přicházející horníky. Se svými 300 obcemi patří kraj k oblastem s nejmenším počtem sídel a zároveň s vysokou hustotou osídlení 219 obyvatel na km2. Celorepublikový průměr je 138 obyvatel na km2. Dostupné bydlení pro studenty se nachází většinou na periferiích měst, tedy v místech s horší dostupností a nejvíce zatíženými těžkým průmyslem.
Na atraktivitě kraji nepřidává ani fakt, že se dlouhodobě potýká s vyšší mírou kriminality, než je celostátní průměr. V roce 2023 tvořily trestné činy v MSK 11,9 % z celkového počtu v Česku, nejvíce v Ostravě a Karviné tvořící přes 61 % všech zločinů v kraji. Snahou Moravskoslezského kraje je kriminalitu řešit jak preventivně, tak podporou uvedení ohrožených skupin, zejména cizinců a dlouhodobě nezaměstnaných, zpět do společnosti a trhu práce.
Náklady na život v Praze a Brně jsou výrazně vyšší než v Moravskoslezském kraji. Zejména ceny bydlení jsou v metropolích pro mladé lidi často nedostupné. Na druhou stranu, Praha a Brno nabízejí mnohem více pracovních příležitostí, vyšší mzdy a bohatý kulturní program odpovídající jejich potřebám. Brno a Olomouc mohou zaručit bezpečnější bydlení. Středočeský kraj představuje kompromis mezi dostupností bytů a pracovními příležitostmi v Praze. Pro mladé lidi z MSK je tak stěhování mimo region často vnímáno jako investice do budoucnosti, která jim umožní lepší kariérní růst a kvalitnější životní styl.
Kraj se pyšní řadou muzeí, například Muzeum hornictví v Ostravě, Slezské zemské muzeum v Opavě, Muzeum Těšínska v České Těšíně. V Ostravě se nachází Národní divadlo moravskoslezské, populární Divadlo Petra Bezruče a Komorní scéna Aréna. Kraj disponuje zoologickými zahradami v Ostravě a Opavě, dále hustou sítí knihoven, parků, sportovních areálů, koupališť a krásnou přírodou Beskyd, Jeseníků, Oderských vrchů a Poodří. MSK se snaží o rozvoj kulturního programu a míst pro provoz volnočasových aktivit pro všechny obyvatele kraje, nicméně kvůli demografickému rozložení obyvatel jsou jejich snahy cílené především na starší generace a rodiny s dětmi, čímž nemůže konkurovat tradičně studentským městům.
Na druhou stranu se zastupitelstvo podobně jako ve školství rozhodlo přistoupit k modernizaci a digitalizaci své kulturní infrastruktury. Nově realizovaným projektem spolufinancovaným EU je Černá kostka - nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě s cílem vyvíjet a aplikovat inovace v oblasti knihovnictví a smart technologií. V oficiálních zprávách města a kraje se ovšem nachází naprosté minimum podobně zajímavých projektů.
Kvůli snaze regionu redefinovat svoji identitu a odpoutat se od své drsné pověsti přehlíží obrovský potenciál skrývající se v její osobitosti. Vezměme si ku příkladu Ostravu. Město je pokryto murály a grafity, amatérští umělci pomalu vyskakují z poza každého rohu. Studentská uskupení a aktivistická hnutí zakládají komunitní centra a neustále pořádají veřejné akce. Napříč celým městem se nachází tematické bary a hospody jako třeba ta U Skákavého poníka, Swing bar, Klub Parník, Kavárna Harryho Pottera, Kočičí kavárna a mnoho dalších podniků atraktivních mladým lidem, které město nijak nepropaguje.
Mladí lidé, kteří by jinak přinášeli nové nápady a energii do rozvoje regionu, odcházejí, což vede k rozpadu komunit a celkovému úpadku společenského života. Absence mladých rodin a kreativních jedinců má za důsledek útlum společenských aktivit včetně dobrovolnictví, pomoci sociálně slabším jedincům a rozvoji kraje jako takového.
