čt., 19. květen 2022 22:34

Baví mě, když mi třeba lidé tvrdí, že hrad vystavěli mimozemšťani, říká hradní průvodce Lukáš Doležal

Průvodce Lukáš Doležal Průvodce Lukáš Doležal Zdroj: Archiv Lukáše Doležala
Student žurnalistiky na Masarykově univerzitě Lukáš Doležal (21) si minulé léto zkusil práci hradního průvodce. Prováděl na hradě Kunětická hora, ležícím v Pardubickém kraji. Promluvil například o tom, jak se vypořádává s nepříjemnými lidmi a jestli na hradě straší.

Co jste se musel naučit, než jste mohl začít provádět?
Musel jsem se naučit dlouhý souvislý text. Texty se rozdělují podle toho, na kterém okruhu provázíte. Od toho se pak odvíjí i množství textu, které máte zadané. Řekl bych ale, že se dost hodí mít všeobecný přehled. Lidé lehce poznají, pokud jste se jen učili z papíru. Navíc se chodí doptávat a je dobré být si jistý v odpovědi. Kromě toho jsem chodil ze začátku i na takzvané náslechy, což znamená, že chodíte poslouchat ostatní průvodce. Pomůže vám to zorientovat se v tom světě průvodce a dá vám to zas něco do praxe.

Jak dlouho vám trvalo naučit se text?
Netrvalo to dlouho. Text si upravuju podle dané prohlídky, neříkám to nikdy z hlavy. Ani to nejde. Něco vypustím, něco přidám, občas to obohatím o nějaký vtip nebo zajímavost. Dělám to i proto, aby se mi pak dobře vyprávělo během prohlídky.

Jak vás vůbec napadlo začít provádět?
Můj bratr provází na hradě Kost a když mi o tom vyprávěl, ta práce se mi zalíbila. Člověk se tam setká s novými lidmi a naučí se k nim mluvit. Navíc pracujete na krásném místě. Žádný inzerát ale nikde nebyl. Sám jsem tedy napsal kastelánovi Kunětické hory mail, i když nikoho nehledali. On mi odpověděl, že sice nenabírají nové lidi, ale že se díky své zdvořilosti můžu stavit na pohovor. Viděl, že mám o práci zájem, tak mě vzal do svých řad.

Říká se, že na hradech straší. Platí to i pro Kunětickou horu?
Tohle je zrovna věc, o které se přímo na hradě nemluví. Říká se, že by si to každý měl zažít na vlastní kůži. Duchařské povídky ale existují. Dokonce je vyprávějí lidé provázející na hradech, zámcích a celkově starých objektech, kteří jsou známí skeptici. Čekali byste u nich, že na takové věci nevěří.

Našel jste si někdy přátele z řad návštěvníků?
Vyloženě přátele jsem si nenašel. Dost často se mi ale stává, že s těmi lidmi po prohlídce ještě zůstanu a bavíme se na různá témata. Je tam spousta místa k navázání kontaktu tím, že ty lidi většinou ta historie hradu zajímá víc do hloubky. Jen tohle léto to bylo horší, jelikož jsme museli dodržovat restrikce, udržovat odstup a tak podobně.

Jaký nejzajímavější předmět, památku či kuriozitu na hradě máte?
Co se týče předmětů, ten hrad v podstatě strašně zchátral a za třicetileté války se toho spousta zničila. Expozice máme vždycky dovezené. Hrad sám o sobě je samozřejmě kuriozita jako každá památka. Můžete v něm najít brzkou ranou renesanci, konkrétně renesanční oblouk od Pernštejnů. Ve střední Evropě je to poměrně velká rarita.

Stalo se vám někdy něco bizarního nebo úsměvného, když jste provázel?
Občas mě pobaví malé děti. Vždycky mají takové ty dětské poznámky k prohlídce. Nejvtipnější je, když je ten výklad vůbec nebaví a snaží se ho vylepšit. Taky mě pobaví, když se se mnou začnou lidé hádat o úplných nesmyslech. Třeba když vám začnou tvrdit, že ten hrad vystavěli spíš mimozemšťani a podobné věci.

Dokázal byste nějak porovnat Kunětickou horu s ostatními hrady?
Sice nejsem úplně nejzcestovalejší člověk, ale vždy když mám možnost, rád někam zavítám. Mám hrozně rád památky, ale takhle to nedokážu porovnat. Když někde pracujete, tak je pro vás to místo srdcová záležitost. Mám ale tendence místa porovnávat v tom směru, že si říkám: no, to máme u nás na Kuňce lepší. Je to něco, jako když jste z Pardubic a dojedete do Hradce Králové.

Stává se vám, že se někdy přeřeknete nebo vám vypadne výklad?
Samozřejmě. Přijde třeba hezká holka a já znervózním atp. Stává se to běžně, není to nic neobvyklého.

Jak takovou situaci řešíte?
Nenechávám se tím zaskočit. Jedu dál ve výkladu jako by se nic nestalo. Buď skočím na jinou část, nebo se opravím. Důležité je nenechat se tím rozhodit.

Máte nějakou profesní průvodcovskou deformaci?
Když člověk provází delší dobu, tak se mu poměrně změní hlas. Když provádíte, tak ten hlas musíte změnit, aby to pro návštěvníky bylo poutavé. V momentě, kdy jsem na hradě dlouho a začnu třeba něco vysvětlovat, tak přepnu do toho průvodcovského hlasu. Mluvím třeba s kamarády, jak kdybych byl na prohlídce.

Jak se vypořádáváte s nepříjemnými lidmi?
Jednoduše. Jsem na ně prostě milý. Je to jediná věc, kterou v tom momentě můžete udělat. Máme možnost je vyhodit, ale to pak dělají problémy na kase nebo panu kastelánovi. Je lepší to tu jednu prohlídku přežít a chovat se k nim přívětivě. Sice mě to v tu chvíli naštve, ale zvládám to. Ale musím říct, že jsou většinou všichni příjemní.

Doporučil byste ostatním brigádu na hradě?
Úplně každému. I když chápu, že ta práce asi pro každého nebude. Musí se tam komunikovat s lidmi, musíte být ohleduplní i k ostatním kolegům, abyste si vzájemně nenarušovali výklad. Ale být průvodce vám i mnoho dá. Zlepší se vám výstup před obecenstvem, práce v týmu a spousta dalšího. Nejlepší jsou na tom zážitky s kolegy, návštěvníky, a hlavně s tím místem.

 

INFOBOX:

Teď už zřícenina hradu Kunětická hora leží na kopci jen kousek od města Pardubice. Je to gotická stavba z roku 1421, kterou vystavil Diviš Bořek z Milotína. Hrad mimo jiné vlastnil rod Pernštejnů. Nyní se zde dělají prohlídkové okruhy. V létě se tu organizuje pardubická divadelní letní scéna.

Hrad

Autor obrázku: Karelj, Wikipedie

Zobrazeno 195 krát
Naposledy upraveno: út., 24. květen 2022 18:34
Pro psaní komentářů se přihlaste