st., 24. duben 2024 16:17

Blíží se konec střídání času v Česku. Zvítězí zdraví, zábava nebo tradice?

Změna času je pro mnohé utrpením. Změna času je pro mnohé utrpením. Zdroj: Dominik Baroš
Evropská komise se rozhodla po konzultaci s občany členských zemí zrušit střídání času. Uspořádala internetovou anketu, které se zúčastnilo 4,6 milionu lidí ze všech zemí EU. Většina z nich byla proti střídání času a chtějí trvale pouze letní. Unie plánuje poslední změnu času na rok 2026. Ještě ale není domluvené, zda se poté ponechá letní nebo běžný pásmový čas (zimní). Podle průzkumu agentury STEM/MARK, 44 procent českých respondentů si přeje letní čas, 24 procent zimní.

Nynější střídání času bylo zavedeno v roce 1979, aby se ušetřila elektrická energie. Díky letnímu času je večer déle světlo a nemuselo se tolik svítit. V dnešní době už ale tento krok z hlediska úspory energie nemá příliš účinek. Odpůrci střídání času říkají, že ačkoliv se jedná o posun o jedinou hodinu, tento krok má na lidské zdraví velký dopad. Tyto změny podle nich narušují lidský biorytmus a vznikají tak u některých jedinců problémy se spánkem, zažíváním a také únavou. Často taky dochází k problémům s psychickou a fyzickou výkonností. „Negativní účinky přechodu na jiný čas vidím na sobě, na dětech ve škole, ale hlavně na kojencích. Děti si zvyknou na určitou rutinu jak při kojení, tak i při usínání. U mých dětí trvalo někdy i čtrnáct dní, než se přizpůsobily. Děti bývají po změně času často nemocné,“ popisuje učitelka a matka tří dětí Ladislava Knoppová.

Zrušení střídání času vytváří diskusi napříč všemi generacemi o tom, jaký čas se ponechá. „Byla bych raději, aby bylo večer déle světlo, protože mám pocitově ten den delší a nejsem tak brzo ospalá z tmy. Nehrálo by u mě žádnou roli, když by bylo ráno světlo o hodinu dříve, protože se mi vstává stejně do tmy jako do světla. V zimě mi vadí, že se brzy odpoledne stmívá a zavedení letního času by tento problém alespoň zmírnilo,“ říká studentka, která je pro zavedení letního času. Další student souhlasí a doplňuje ji slovy: „Když by bylo o hodinu déle světlo, měl bych taky o hodinu více času na své koníčky, které se ve tmě dělají hůř, jako je třeba jízda na kole. Taky bychom mohli s klukama hrát déle venku volejbal, na umělém osvětlení je to prostě horší. Za mě rozhodně letní čas, kvůli koníčkům a tak dál.“

Učitel na umělecké škole Radim Knopp zastává názor, že zdraví je důležitější než lidské volnočasové aktivity. „Pokud člověk opravdu chce, tak si je může nastavit v podstatě jak chce, nezávisle na tom, kolik je na ciferníku. Je spousta studií, jak se lidský organismus regeneruje potmě a jak potřebujeme sluneční svit k nastartování metabolismu.“ Je jednoznačně pro zavedení zimního času a říká, že je běžný pásmový čas pro lidské zdraví stěžejní. „Paradoxní je to, že to říkám já, který brzo ráno vstávat nemusím, vyučuji až odpoledne a výhodnější by se pro mě mohl zdát čas letní,“ dodává Knopp. Vidí taky problém v tom, že se Evropská unie snaží sjednotit čas pro všechny členské země s odlišnou kulturou, pracovní dobou, zeměpisnou polohou i jiným vnímáním času. Problém je v pracovní době. V Česku se pracovní doba od komunismu a zavedení třísměnného provozu ve fabrikách nezměnila. Pokud by se posunuly pracovní směny na devět hodin, musel by někdo děti rodičů hlídat, než jim začne škola.

Více konzervativní názory jdou zachytit u penzistů. „U mě je jedno, jestli je zimní nebo letní čas. Já spím dobře, ať je jakýkoliv. V určitou hodinu chodím spát a pak v určitou vstávám. Změna času na mě nemá žádný vliv a myslím si, že je to skvělý kompromis mezi lidmi, kteří jsou pro letní čas a těmi, kteří chtějí zimní. Nechala bych to tak, jak to je,“ obhajuje svůj názor důchodkyně Ludmila Machů. Její manžel Ladislav Machů má na záležitost jiný pohled: „Střídání času bych zrušil, nastavil bych ten, který tu byl historicky odjakživa před zavedením toho nového letního.“

Mnozí se shodují na tom, že řešením by mohlo být ponechání letního času a posunutí začátků vyučování a pracovních směn na devět hodin, a zároveň zkrácení směn, jak se tomu částečně děje například v Praze a v dalších velkých městech. Zmenšení pracovní doby by mohlo u zaměstnanců různých firem navíc přinášet i výhody. Zaměstnanci by byli více odpočatí, měli by více elánu do práce a mohli by zvládnout více práce za menší dobu. Alternativně by firmy mohly navýšit počty zaměstnanců nebo zapojit využití umělé inteligence do pracovního procesu. Četné výzkumy ukazují, že pracovní výkony u pracovníků po určité době klesají, tímto by se úbytek výkonnosti značně snížil. V menších městech je ale i menší konkurence, tudíž se firmy nemusí tolik snažit o zkracování směn.

Zobrazeno 428 krát
Naposledy upraveno: st., 24. duben 2024 20:43
Pro psaní komentářů se přihlaste