Dominik Rašek 
Dva studenti Alena a David z filosofické fakulty Univerzity Palackého bydlí ve zcela rozdílných částech města. David žije na tzv. privátu se třemi svými spolužáky ze střední školy, Alena na kolejích v Chválkovicích. Tam má sice svůj jednolůžkový pokoj, ale sdílí koupelnu s dalšími dvěma studentkami a kuchyňku dokonce s celým patrem.
Vybavení. Není všechno zlato, co se třpytí
Alena nemusela vybavení pokoje vůbec řešit. Postelí, stolem, židlí a skříní disponuje snad každý kolejní pokoj. Naopak David musel v této oblasti značně investovat. Byt si totiž pronajali zařízený pouze částečně. Nachází se v něm lednice, mikrovlnná trouba a trouba klasická se sporákem. David si musel koupit postel, skříň pro ukládání oblečení, židli, stůl a další věci. Jak už to bývá, člověk žijící na privátu má větší tendenci své „čtyři stěny“ zvelebovat. Další peníze tedy padly na nákup květin, rámečků na fotografie, různých lapačů prachu a tak dále. Alena pochopitelně svůj pokoj vnímá jako dočasné útočiště, kde nemá cenu cokoli zkrášlovat protože tam tráví minimum času.
Sdílení. Aneb toaletní papír na prvním místě
Zatímco David své spolubydlící zná již delší dobu, Alena se s lidmi, se kterými má společně přežít následující rok, setkala až v den nástupu na kolej. Hned zkraje koexistence se ukázalo, že otázku sdílení společných věcí, jako je například toaletní papír nebo mýdlo na ruce, vnímá každý jinak. David si hlavu lámat nemusí. Se spolubydlícími jsou dohodnutí na určitém systému, kdy každý občas koupí něco a výše zmíněné věci jsou společné a zůstávají na svém místě, ideálně v koupelně. Alenina zkušenost je taková, že ač sama by tyto věci v koupelně ráda nechávala, dívky, se kterými buňku obývá, si však veškeré věci do koupelny nebo na toaletu nosí a při odchodu zpět do pokoje zase odnáší. Výsledkem je nulové rozvíjení vzájemných vztahů v oblasti koupelnové intimity a neustálé pobíhání s věcmi potřebnými mezi pokojem a koupelnou či toaletou.
Doprava. Když MHD nestačí
Přestože chválkovické koleje jsou svým způsobem extrémní příklad, jelikož vzdálenost do centra města je asi pět kilometrů a dostupnost MHD velmi omezená, je Alenin večerní život celkem pestrý. Na rozdíl od Davida ale musí řešit, v kolik hodin jí jede poslední spoj, případně funkci MHD v nočních hodinách suplovat taxislužbami. Na druhou stranu, vnímá-li člověk skutečnost, že se musí po večerní návštěvě restauračního podniku vrátit včas, odpovědně, má tendenci se domů vracet spíš dřív než někdo, komu cesta na privát zabere 5 minut pěší chůze. Obě zmíněné skutečnosti pochopitelně souvisí s vyššími finančními náklady pro Alenu, protože David má vše ve vzdálenosti maximálně pár minut pěší chůze, a tak ušetří například na jízdenkách za MHD, a právě třeba i za taxi.
Finance. Vyrovnanější, než se zdá
Bereme-li v potaz pouze peníze za ubytování, celková suma za měsíc vychází velmi podobně. David si se spolubydlícími pronajímá byt o velikosti 3kk, měsíčně platí 15 000 korun, což vychází 3 750 korun na osobu. Alena, jelikož má pokoj jednolůžkový, platí 118 korun za den, měsíčně tedy kolem tří a půl tisíc. Musíme ale také myslet na to, že David do vybavení investuje mnohem více než Alena, čímž se v otázce finanční náročnosti dostává v žebříčku nad ni. Naopak Alena musí navíc platit za MHD a taxi, tím Davida lehce dohání. Za zmínku rovněž stojí výše zmíněné večerní seance v restauračních zařízeních, kde David prokazatelně utratí víc. Je to logické – když člověk po škole dojede do Chválkovic, zpátky do centra s vidinou nutného řešení dopravy zpět na kolej se mu nechce, tedy ušetří.
Co je lepší? Kolej, nebo centrum města?
Skoro by se chtělo říct, že centrum. Vše ale není tak jednoznačné. Záleží především na preferencích člověka. Pokud vám, stejně jako Aleně, nevadí sdílet společné prostory s dalšími osobami, které neznáte, kolej vám pravděpodobně bude stačit. Koneckonců na koleji vzniknou mnohá přátelství, což je jedním z hlavních benefitů tamního života. Když to však chcete mít blízko do školy, nevadí vám sáhnout trochu hlouběji do kapsy a pokud své spolubydlící dobře znáte, je privát tou lepší volbou.
