Theo Mariánek 
Je rok 2016 a v luxusní seoulské čtvrti Gangnam, na tamní vlakové stanici, objevil mladý muž tělo své partnerky. Policie vraha záhy zadržela poblíž místa tragické události. Pachatel během výslechu připustil, že třiadvacetiletou ženu zabil, protože ho ženy podle jeho slov „celý život přehlížely a ponižovaly.“ Vražda v Koreji vyvolala vlnu empatie, ale zároveň vzteku. Především ze strany žen.
Přestože se Jižní Korea řadí mezi technologicky i ekonomicky nejvyspělejší země světa, její společnost je silně patriarchální. Korejky bývají nuceny vybrat si mezi rodinou a kariérou. Těhotné ženy na pracovišti často čelí brutální šikaně ze strany nadřízených, doma jsou také kritizovány za to, že se naplno nepřipravují na péči o budoucího potomka. V zemi navíc panuje neuvěřitelná platová nerovnost. Podle služby Statista si ženy průměrně vydělají pouze 69 % toho, co muži. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) situaci označila za nejhorší za posledních 27 let.
Horší pracovní podmínky nejsou zdaleka jedinou nespravedlností, které Korejky čelí. Vražda mladé ženy v Gangnamu nepatří mezi ojedinělé události. Ve stejném roce a oblasti zemřela na následky útoku svého přítele další žena poté, když se s ním pokusila rozejít. Data Národní policejní agentury (KNPA) z roku 2021 mluví o 57 000 případech násilí mezi páry, tedy trojnásobku oproti předchozímu roku. Deník Korea Times dále reportoval, že v roce 2023 bylo minimálně 138 žen zabito svými mužskými partnery a dalších 311 takový útok přežilo. Země se navíc potýká s vůbec nejnižší porodností ve světě. Ekonomická nerovnost, míra násilí na ženách a obecně vysoké životní náklady mnoho Korejek odrazuje od vstupování do vztahů nebo zakládání rodin. Fenomén dostal označení Generace Sampo - generace vzdávající se tří věcí (námluv, manželství a dětí).
Způsob, jakým se korejská vláda rozhodla ke krizi přistoupit, už tak napjaté atmosféře nijak nepomohl. V kombinaci s nabídnutím příspěvků na bydlení pro mladé rodiny zveřejnila v roce 2016 Mapu národní porodnosti ukazující růžovými tečkami, v jakých částech země žijí ženy v reprodukčním věku. Vláda kvůli projektu čelila prudké kritice. „Chováte se k nám jako ke strojům na plození dětí,“ zaznívalo nejčastěji.
Korejky toužily po změně. Na sociálních sítích, nejčastěji na Twitteru, aktivně debatovaly o nespravedlnostech, které na sobě denodenně pociťovaly, a začaly se sdružovat do hnutí s cílem vzepřít se tradičním představám o ženství. Jednou z takových organizací se stalo například Escape the Corset vyzívající standardy krásy nenošením make-upu a ostříhanými vlasy. S mnohem radikálnějším přístupem se na scéně objevilo hnutí 4B.
Co je 4B zač?
Ve své podstatě se jedná o radikální feministické hnutí stojící na čtyřech základních principech nebo také čtveřici „bi“ neboli „ne“: bihon - NE manželství s muži, bichulsan - NE rození dětí, biyeonae - NE randění s muži a bisekseu - NE sexu s muži. Za cíl si členky stanovují osvobození žen od patriarchálního útlaku, získání autonomie žen nad vlastními těly, dosažení ekonomické nezávislosti žen a vytvoření alternativního modelu života pro ně.
Hnutí nemá žádnou oficiální zakladatelku, ani nevede seznam členek. Ten se v roce 2019 odhadoval do maximálního počtu 4000. Přesto v Koreji patří mezi nejvýraznější organizace bojující za ženská práva. Feministická hnutí v zemi obvykle čelí silné nevoli ze strany společnosti, jejich následovnice a následovníci bývají označováni urážlivým výrazem „peminyeon“. O členkách 4B kritici mluví jako o ženách nenávidících muže nebo také „sobeckých, nevyspělých a neznalých způsobu fungování světa“. Demokratický kandidát Lee Seung-cheon v roce 2020 zneužil existenci 4B během své kampaně, kdy přislíbil zavedení opatření zakazující hnutí.
Kritika vůči členkám nicméně přichází i z tradičně feministicky laděných skupin. Ty poukazují na fakt, že rétorika hnutí hromadící se na webu Womad.life se velice podobá TERF (trans-exlusionary radical feminist) ideologii, tedy že nese homofobní a transfobní myšlenky.
Američanky objevují 4B
Přesuňme se do Ameriky. V prezidentských volbách ze začátku listopadu drtivě vyhrál republikánský kandidát, podnikatel a bývalý prezident Donald Trump nad demokratickou viceprezidentkou Kamalou Harris. Trump svou kampaň z velké části postavil na nutnosti zachování tradičního chápání rolí mužů a žen ve společnosti. Častokrát si například připsal kredit za zrušení zákona vyplývajícího z rosudku Roe vs. Wade, který zaručoval právo na legální potrat ve všech spojených státech. Zrušením se rozhodování o legalitě potratů vrátilo do rukou vlád jednotlivých států.
Znovuzvolený prezident sice odmítl, že by se během své vlády uchýlil k celoplošnému zákazu potratů, mnoho žen přesto zůstalo v obavách. Těm neprospěli ani podporovatelé Trumpa, kteří na Twitteru hned po oznámení výsledků voleb začali šířit heslo „your body, my choice“ v opozici k feministickému sentimentu, že o potratu si může rozhodovat jedině osoba, která by zákrok mohla podstoupit - tedy ženy, trans muži a někteří intersex a nebinární lidé.
Proti Trumpovi zároveň dlouhodobě stojí až dvacet obvinění ze sexuálního zneužívání včetně pokusů o znásilnění. Republikán všechna obvinění označil za lži a politickou hru i přes existenci nahrávky z roku 2005, kde se údajně chlubí svým ohrožujícím chováním vůči ženám. Část Američanek se kvůli výsledkům voleb začala obávat o svá práva a bezpečnost. Své myšlenky sdílely na sociálních sítích a rozpoutaly debaty o potenciálních opatřeních nebo způsobech, jakým bojovat za zachování svých práv. V den Trumpova zvolení se na Twitteru objevil příspěvek: „Dámy, musíme začít uvažovat o hnutí 4B jako ženy v Jižní Koreji a dát Americe pořádně zabrat v prudkém poklesu porodnosti. Nemůžeme nechat tyto muže, aby se smáli jako poslední, musíme jim to vrátit.“ Příspěvek nyní má téměř 470 000 lajků.
Přestože příspěvek mylně přisuzuje pokles porodnosti v Koreji existenci 4B, den po jeho zveřejnění Google zaznamenal nadměrný nárust ve vyhledávání informací o hnutí.
Předpokládaná budoucnost 4B
Jestli se 4B masově rozšíří zůstává otázkou, nicméně podle doktora Ming Gao z Australské katolické univerzity je takový scénář nepravděpodobný. „[4B] Existuje sice roky, ale neřekl bych, že by někdy bylo v Jižní Koreji součástí mainstreamové kultury nebo významně rozšířené,“ uvedl pro ABC News. „Zůstává povětšinou online fenoménem praktikovaný malými skupinkami, jejichž počty je obtížné odhadnout,“ dodal.
Na rozdíl od kampaní jako #MeToo představují principy 4B pro mnohé příliš tlustou čáru nebo neudržitelnou ideologii. Feministky si minimálně slibují, že hrozba odchodu žen od mužů pomůže k nastolení dalších konverzací týkajících se práv žen.
