Veronika Rédová 
Holky, proč jste si vybraly zrovna práci v supermarketu? Myslíte si, že se jedná o nejlepší možnost přivýdělku pro studenty? Máte zkušenost i s jinými brigádami, byly lepší či naopak?
Kateřina: Upřímně, vybrala jsem si práci v obchodě protože ji mám nejblíž od místa bydliště. Práce na pokladně je pro studenty podle mě nejjednodušší. Pokud není člověk vyloženě v maloprodejně např. v Coopu, může si v rámci polovičního úvazku vydělat celkem hezké peníze. Většina prodejen umožňuje flexibilní pracovní dobu. Dřív jsem pracovala pro úklidovou firmu a v hospodě, ale to bylo strašné.
Marcela: Já si vybrala tuto brigádu ze stejného důvodu jako Katka. Bylo to pro mě nejblíž a supermarket nabízel nejvyšší finanční ohodnocení ze všech nabídek v okolí. Určitě existují i výdělečnější brigády, ale v obchodě se člověk tolik nenadře. Navíc se jedná o práci jistou a volná místa jsou prakticky pořád. Dříve jsem uklízela v Albertu, ale to bylo horší. Obecně bych práci v Albertu znovu nevzala, momentálně jsem v Kauflandu a vyhovuje mi mnohem více.
Jak vnímáte práci v obchodě vzhledem k aktuální situaci? Máte strach z nákazy, když přijdete denně s tolika lidmi do kontaktu?
Kateřina: Ze začátku jsem strach měla, když jsme neměli žádné ochranné pomůcky a jakékoliv omezení. Ještě nedávno to bylo tak, že já roušku mít mohla, ale zákazníci ji mít nemuseli. Teď už ji musí mít všichni. Máme k dispozici rukavice, dezinfekci a na pokladnách jsou nainstalována plexiskla. Díky opatřením si nemyslím, že je velká šance se nakazit, takže strach nemám. Když budou zaměstnanci i zákazníci dodržovat všechna opatření, nemyslím si, že je velké riziko nákazy.
Marcela: Dřív jsem měla strach větší, ale jak řekla Kačka, teď už nejsou obavy tak velké. Bude to nejspíš i díky tomu, že jsem v práci minimálně. Když už ale jsem, používám každou chvíli dezinfekci a rukavice si často měním.
Všimly jste si nějakých dalších změn?
Kateřina: Když vypukl covid-19 v Česku, zákazníci se rozdělili na 2 skupiny. Jedni začali vykupovat veškeré zboží, aby si udělali zásoby. Vykupovali se například kvasnice, osobně si myslím, že tak velké množství v nejbližší době ani nevyužijí. Druhá skupina zákazníků si zásoby nedělala, nakupovala ve standartním množství, ale pak se často tito lidé nedostali ke zboží, které potřebovali. I nákupní doba se změnila. Dříve to bylo tak, že k večeru bylo vždy zákazníků málo, lidi nakupovali jen po práci. Teď je víceméně plno pořád.
Marcela: Souhlasím.
Senioři nad 65 let mají nákupní dobu určenou od 8 do 10 hodin. Využívají senioři tohoto opatření a jak se k tomu staví ostatní zákazníci?
Marcela: V Kauflandu máme ochranku, která stojí u vstupu, takže nikoho mladšího 65 let od 8 do 10 hodin nepustí. Ale přijde mi, že ne všichni důchodci tohle privilegium využívají. Spíše si chodí nakupovat, kdykoliv se jim chce.
Kateřina: U nás také byli zaměstnanci, kteří na dodržování opatření dohlíželi. Někteří mladí lidé byli nepříjemní, když je do obchodu nepustili. A bohužel jsem si ale také všimla, že spousta seniorů si stejně chodila nakupovat celý den, někdy i 4x a bylo jim jedno, že je čistě pro ně vyhrazená nákupní doba.
Myslíte si, že jsou k vám lidé spíše zdvořilí nebo naopak?
Kateřina: U nás jsou zákazníci víceméně hodní, snaží se nám práci ulehčit, povídají si s námi, ptají se, jak to zvládáme, a tak podobně. Chodí k nám vesměs pořád ti stejní lidé, takže se s nimi od pohledu známe.
Marcela: U nás jsou tedy spíše nepříjemní. Kolikrát ani nepozdraví. Přijde mi, že se kvůli pandemii bojí vůbec mluvit. Možná je to ale tím, že Kaufland je mnohonásobně větší obchod než Albert, ve kterém pracuje Kačka.
Máte nějaké doporučení, jak mohou zákazníci pokladním práci ulehčit?
Kateřina: Kontrolovat si pořádně cenovky. Nejlépe podle kódu. Často se stává, že si zákazník cenovku pořádně nezkontroluje, pak přijde k pokladně a dochází akorát k dohadům. Většinou se pak stejně zjistí, že je chyba na straně zákazníka, takže je to akorát zbytečná ztráta času a nervů.
