Dominika Plavková 
Vy jste vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně. Co vás přivedlo sem, na olomouckou univerzitu?
Čistě náhoda. Jako student Masarykovy univerzity jsem se v roce 2000 zúčastnil soutěže Premio Iberomaricano (prestižní soutěž pro studenty bakalářských a magisterských ročníků, kterou každoročně pořádají velvyslanectví zemí Latinské Ameriky, Španělska a Portugalska-pozn. red.).Na soutěži jsem se setkal s tehdejším vedoucím Katedry romanistiky v Olomouci, profesorem Jiřím Černým. Zrovna hledal nového vyučujícího s kombinací španělština – portugalština. Bylo to vlastně takové osudové setkání.
V čem se pro vás lišila Univerzita Palackého oproti Masarykově univerzitě?
V 90. letech neměli studenti ještě tolik možností, co se týká studia v zahraničí. Erasmus ještě neexistoval a na zahraniční stipendia se stály dlouhé fronty. Profesor Jiří Černý byl v tomto směru velice progresivní a téměř okamžitě po pádu železné opony pro studenty Univerzity Palackého tyto cesty začal zařizovat. Takové možnosti jsme jim my, brněnští studenti, záviděli. Stejně tak rodinné prostředí, dobré vztahy mezi studenty a vyučujícími. Celkově tu byla příjemnější atmosféra než v Brně.
Kam v současnosti mohou studenti romanistiky vycestovat v rámci Erasmu?
Mají spoustu možností. Ve Španělsku, od severu k jihu, spolupracujeme s více než deseti univerzitami, například v Madridu nebo v Seville. Asi největší zájem je o Kanárské ostrovy, kde si studenti mohou vybrat dokonce ze dvou univerzit. Studenti portugalštiny, italštiny a francouzštiny mají samozřejmě také nabídku studijních pobytů v Portugalsku, Itálii a Francii. Navíc je tu možnost, převážně pro studenty magisterských ročníků vyjet do Latinské Ameriky: třeba do Argentiny, Chile, Kolumbie nebo Brazílie. Tato stipendia se ale vážou na výzkumné projekty studentů a financuje je program Freemover.
Kromě příležitostí podívat se díky studijním pobytům na zajímavá místa, jak byste nalákal případné zájemce o studium na romanistice?
Dnes se spousta studentů zajímá hlavně o to, jaká je uplatnitelnost jejich oboru. To je trošku škoda, že mladí lidé většinou nechodí studovat ze své touhy po poznání, po něčem, co je baví. Ale chápu, že dnešní doba si vyžaduje pragmatické uvažování, a proto se i my snažíme zájemcům o studium ukazovat, že mají téměř bezbřehé možnosti při výběru budoucího povolání. Naši studenti jsou také stále v kontaktu s rodilými mluvčími, kterých je u nás na katedře hodně. Vyučující se snaží výuku inovovat: pracují s médii a aktualizují své kurzy tématy, která hýbou dnešním světem. Diskutuje se třeba současná politická situace ve Venezuele, nedávno to byla problematika katalánské nezávislosti. Máme zde i kurzy o filmu nebo překladatelské semináře.
Velká část vašeho programu je tedy velmi aktuální a praktická?
O filologii si někteří lidé myslí, že je to něco zastaralého, ale my se snažíme jít s dobou. Já bych však byl rád, aby se z tohoto oboru úplně nevytratil jeho původní étos. Heslo filozofické fakulty „Učíme myslet“ zní sice jako klišé, ale přesně o to tady jde. Procvičování kritického myšlení je strašně užitečná věc a je jedno, jestli studujete španělštinu, politologii nebo žurnalistiku. Všichni vyučující usilujeme o totéž: otevřít studentům širší možnosti poznání. Například v dnešní éře fakenews a populismu je nutné umět pracovat s informacemi a rozeznat nebezpečí manipulace.
Vy tedy vidíte naději pro budoucnost v dnešní mladé generaci?
Doufám… Já jsem optimista, a tu naději ve vás vidím. Myslím, že vaše generace může pomoci bojovat s vlnou rasismu, antisemitismu a xenofobie a jednoduchých řešení, která se momentálně šíří po celém světě. My se vám snažíme vytvořit podmínky pro to, abyste takové problémy mohli diskutovat a brzdit tyto nebezpečné tendence a pomohli přesvědčovat ostatní.
Jaké jsou možnosti uplatnění absolventů vašich oborů?
Mohou samozřejmě učit, třeba na středních školách nebo tlumočit. Ale také se mohou stát delegáty, průvodci nebo vstoupit do diplomatických služeb. V současnosti je na poli diplomacie obrovská poptávka po španělštinářích. Spousta absolventů již dnes působí v diplomacii, na sekretariátech různých velvyslanectví. Jeden náš bývalý student je dnes dokonce velvyslancem ČR v Portugalsku. Ale máme své absolventy také na vysokých manažerských pozicích v různých zahraničních firmách.
Vaše katedra v dalším semestru otevírá nový magisterský obor - španělština se zaměřením na Latinskou Ameriku. Jak vlastně nápad otevřít nový obor vznikl?
Většina našich vyučujících ze španělštiny jsou odborníci právě na Latinskou Ameriku. Já sám se věnuji argentinské a částečně i kubánské kultuře. Máme zde kolegyni, která se specializuje na indiánské jazyky. Další kolegové jsou odborníci například na mexickou nebo kolumbijskou literaturu. Profesor Jiří Černý nedávno vydal slovník amerikanismů, který vyhrál cenu za nejlepší slovník roku, což považuji za veliký úspěch. Mít tady u nás obor zaměřený na Latinskou Ameriku bylo dlouhou dobu naším snem. Do budoucna bychom si přáli, aby v Olomouci vzniklo také latinskoamerické centrum, podobně jako nedávno otevřené centrum francouzské. Na to ale prozatím nemáme dostatek sil, ani prostředků.
Zvolit si latinskoamerická studia jako magisterské zaměření je možné i na Královehradecké univerzitě (UHK) či na Univerzitě Karlově v Praze (UK). Na UHK se však studenti v rámci tohoto oboru zaměřují hlavně na politologii, na UK na historii. V čem bude tento obor na Univerzitě Palackého odlišný?
Naše latinskoamerická studia budou unikátní v tom, jak širokou škálu předmětů budou nabízet. Důležité je to, že se budeme snažit propojovat všechny úhly, ze kterých se dá na tento obor pohlížet. Kurzy se budou zaměřovat nejen na filologii, ale také na ekonomii, historii, kulturu, umění nebo třeba film. Na Moravě i ve Slezsku budeme vlastně jediní, kdo bude latinskoamerická studia vyučovat tímto způsobem.
Vy se momentálně chystáte na služební cestu do Ekvádoru a poté do Argentiny, s jakým cílem tam jedete?
Do Quita, hlavního města Ekvádoru, jedeme na veletrh vysokých škol šířit dobré jméno univerzity a nabídnout studium u nás. Kolegyně z rektorátu budou pokračovat na další veletrh do Chile a my s panem prorektorem jedeme do Argentiny. Tam se sejdeme s českými krajanskými spolky. V Argentině se k české národnosti hlásí asi 50 tisíc lidí, mezi kterými je poměrně velký zájem o studium češtiny. My tam tedy jedeme s nabídkou spolupráce pro místní univerzity, na kterých bychom mohli případně otevřít obor zaměřený na češtinu. Tato oblast má obrovský potenciál a my se ho pokusíme využít.
