Dominik Budař 
Napjaté situace ve sněmovně
V pátek po poledni přišel k řečnickému pultu poslanec Krzysztof Kasprzak, člen politické strany Konfederace, který měl navrhnout pozměnění zákona o shromáždění z roku 2015. Nicméně místo toho se začal pouštět do LGBTQ+ komunity. Vyjmenovával příklady ojedinělých týrání dětí, kterých se dopustili právě homosexuální páry. Maršálek Sejmu, Szymon Hołownia, reagoval na proslov Kasprzaka, vyzval ho, aby neurážel komunitu a dodal, že se takové činy mohou dít i v rodinách bez ohledu na orientaci. Kasprzak nicméně pokračoval v osočování a po několikanásobném vypnutí mikrofonu a dlouhé konfrontaci s maršálkem mu bylo odebráno slovo. Svého kolegy ze strany se zastal Grzegorz Braun, který dva měsíce nazpět použil hasicí přístroj na židovský svícen v hale polské sněmovny. Z živého chatu znělo: „Maršálku, vyhoď ho!“ „On je nemocný na hlavu!“ nebo komentáře mířené na Brauna: „Hasičákem vezměte toho hlupáka!“ Našli se i komentáře příznivců Konfederace: „Kasprzak, to je opravdový Polák, patriot.“ Živý přenos sleduje přes patnáct tisíc lidí. To je poloviční hodnota celkového počtu zhlédnutí některých zasedání za dob předešlé vlády strany Právo a spravedlnost. V prosinci byl však počet diváků mnohonásobně vyšší.
Ať už je PiS pryč!
Výsledky voleb nebyly ani tak překvapující, průzkumy už nějakou dobu předtím favorizovaly tehdejší opozici a naznačovaly změnu ve vedení Polska, které se svým stylem blížilo politikám Viktora Orbána nebo Roberta Fica. Zkrátka líbivé a populistické sliby se většině Poláků zamlouvaly. Několik skandálů, zejména těch vyvolávajících protesty, ale přinutily hlavně ženy a mladé lidi k tomu, aby šli k volbám. Koalice tvořená Občanskou platformou, Třetí cestou a Levicí se i díky tomu dostala po 15. říjnu k moci. 11. prosince se mělo uskutečnit hlasování o důvěře vládě po obměnění členů parlamentu. Tehdejší premiér Mateusz Morawiecki s předsedou strany Právo a spravedlnost, Jarosławem Kaczyńskim, se v ní snažili zoufale zachránit před svým povolebním pádem. Nově zvolený maršálek Sejmu zval ke sledování živého vysílání zasedání ať už přes stránky polského parlamentu, pomocí služby YouTube nebo ve varšavském kině Kinoteka. Tisíce lidí čekalo na vyhlášení nedůvěry Morawieckého vládě, během jeho více než hodinového exposé sledovalo přímý přenos na platformě YouTube přes 230 tisíc diváků. „Mati, konči už!“ „Bye, bye, Pinokio.“ „Pryč zloději!“ ozývalo se v chatu při shrnutí minulých čtyř let vládnutí PiSu. Hodinu po ukončení zasedání se počet zhlédnutí blížil čtyřem milionům a stále narůstal.
Chladnokrevný Hołownia
Szymon Hołownia není jediným kdo koriguje jednání. Od svých místopředsedů se však velmi liší vystupováním. Snaží se dát všem prostor, nesegreguje poslance podle jejich ideologie, každý podle něj má právo na to se vyjádřit. Nepatří k lidem, kteří by pouze nudným tónem povolávali poslance k řečnickému pultu. Působí důrazně a energicky, na námitky reaguje ihned, projevem je schopný kultivovaným způsobem srazit hřebínek každému s neslušným vystupováním nebo nemístným vyjadřováním. Zároveň si nenechá nic líbit, jeho sebevědomí oslabuje jeho oponenty, kteří se různými pokřiky snaží vyhrát argumentační duel. „Porušujete tady zákon!“ křičel na Hołowniu poslanec Práva a spravedlnosti, Marek Suski. „Ano, říkáte mi to už počtvrté,“ odvětil mu předseda sněmovny. Suski nadále pokračoval ve svém projevu a nevypadalo to, že by se měl k odchodu. „Ano, rád si vás poslechnu i na podesáté. … K Jaruzelskému (bývalý komunistický generál a prezident mezi lety 1989 a 1990, pozn.red.) už jste mě přirovnal, čekám až mě zase srovnáte s Hitlerem,“ stále klidný Hołownia se nevzdává a se zkříženýma rukama konstantně udolává křičícího Suského, který se snaží přesvědčit všechny poslance v sále o své pravdě a hrozíc prstem zvyšuje tón hlasu.
Bohatá minulost jako hlavní zbraň
Hołownia se nestydí za to, že po pěti letech ukončil studium na Vysoké škole sociální psychologie ve Varšavě, aniž by získal magisterský titul. Ukázal, že vzdělání není povinností pro přesvědčení bezmála tří milionů lidí o tom, že jeho uskupení by mělo zastupovat občany v Sejmu. Od roku 1997 působil jako novinář, v roce 2013 založil nadaci udržující provoz dětského domova v Zambii. Nicméně kvůli příchodu do politiky se obou činností vzdal. Je naprosto zřejmé, že Hołowniovo angažmá v různých institucích od redaktora v polských periodicích až po moderátora televizních pořadů nebo talk-show, mu ve vystupování před velkým množstvím lidí pomáhá. Svou slovní zásobou a pohotovostí dokáže zachovat profesionalitu a formální stránku projevu na vysoké úrovni. I přesto, že se pohyboval hlavně v oblasti kultury, o politice povědomí má. V roce 2019 oznámil Szymon Hołownia svou kandidaturu na post prezidenta a i přes porážku o rok později založil stranu Polsko 2050, se kterou se v roce 2023 dostal v koalici Třetí cesta s 14,4 % hlasů do sněmovny.
Populární influencer
Na Instagramu sdílí maršálek Sejmu zajímavé momenty odehrávající se během jeho práce. Jsou to hlavně konfrontace s ostatními poslanci doplněny o dramatickou hudbu zvážňující situaci. Divák se u nich často spíše zasměje nad nenápadným řečnickým šťoucháním do svých oponentů. Mezi jeho obsah patří i prohlášení z konferencí nebo například úryvků z maršálkových přednášek ve školách, kde debatuje s jeho budoucími potenciálními voliči, které PiS a Konfederace spíše neosloví. Sestřihy z jednání v Sejmu kolují i na jiných sociálních sítích nebo internetových serverech. Na YouTube nyní zpravodajské instituce přinášejí to nejdůležitější z jedenáctihodinových jednání. V hlavní roli vystupuje právě Hołownia, kterého doplňují poslanci, jako například Suski, homofobní Krzysztof Kasprzak nebo zjevně amatérský hasič Braun. Otázkou je, jak dlouho maršálek, který hodlá být ve funkci jen polovinu volebního období, bude bavit společnost a zda se jeho jméno objeví na kandidátkách prezidentských voleb v roce 2025. Kandidaturu sice zatím neoznámil, zároveň ji však nevyloučil a předpokládá se, že by se mohlo jednat o největší úspěch jeho politické kariéry.
