Simona Mácková 
Samotný komplex, připomínající bludiště z betonových kvádrů, je strategicky umístěn ve středu Berlína. Památník má návštěvníkovi navozovat stísněný pocit. Najdou se ale i tací, kteří myšlenku památníku nepochopí a z pietního místa udělají fotoateliér.
Účelem netradičního vzhledu bylo vytvořit jakýsi skličující efekt zvlněné mořské hladiny jako symbolika pohnutých dějin. Jednotlivé betonové kvádry, kterých se na celé ploše rozprostírá 2710, se stupňují od nejmenších po nejvyšší. V neznalých návštěvnících to určitým způsobem vyvolává dojem jedinečného uměleckého díla, určeného ke kvalitním fotografiím na své sociální sítě.
S fotografiemi, ale i videi natočenými na tomto zcela nevhodném místě, se můžeme setkat především na instagramových a tiktokových účtech některých influencerů, nebo různých značek propagujících své produkty. Ti mají největší dosah na sociálních sítích, a tak si právě těch všimneme nejdříve. Nejen influenceři, ale i běžní lidé vkládají na své sítě příspěvky s naprosto odlišnou atmosférou, než jakou má prostor vyzařovat. Úsměvy od ucha k uchu, palec zdvižený nahoru jako kdyby snad naznačoval: „skvělé místo, posíláme pozitivní vlny z tohoto pozitivního místa plné legrace.“
Nevhodné fotografie však nejsou jediné, zde přítomné, nepietní chování. Skákání z jednoho kvádru na druhý je nesmírně zábavné například pro skupinu mladistvých, kterou natočila uživatelka sociální sítě TikTok. „To je strašné. Pravděpodobně ani netuší, co to je,“ komentuje jeden ze sledujících daného videa. Na samotných památnících totiž nefiguruje žádné vysvětlení, co kvádry představují. Informační centrum se nachází v podzemí pod památníkem.
Krátce po otevření areálu, který není nijak ohraničen, vznikla stálá hlídací stráž, která má návštěvníky upozornit na případné nevhodné chování. Ne vždy je ale každý upozorněn zavčasu. Vznikají tak absurdní fotografie s mnohdy ještě absurdnějšímu popisky a hashtagy na sociálních sítích.
Památník holocaustu byl otevřen roku 2005 k uctění památky židovských obětí nacismu. Kvádry symbolizují náhrobky šesti milionů zavražděných Židů, kterým se nedostalo důstojného odpočinku. Jejich barva pak odkazuje na popel lidí spálených v krematoriích koncentračních táborů. Otcem myšlenky památníku byl údajně historik Eberhard Jäckel. Architektem památníku se stal Peter Eisenman, který je zároveň velkým odpůrcem nepietního chování u památníku.
Fotograf, který koriguje influencerku k lepší póze
