V průběhu let se z futsalu stal moderní masový sport a začaly zde hrát obrovskou roli peníze. Štěrba našel výborné společníky a partnery, díky nimž se mu začal přibližovat jeho sen udělat ze svého mužstva český fotbalový „velkoklub“. „Člověk jako hráč je limitován svou výkonností, avšak jako trenér si může klást největší cíle a na to jsou potřeba prostředky,“ vysvětluje Jiří. Dnes je Tango v druhé lize, jen o pověstný vlásek mu utekl postup do nejvyšší soutěže. „Poslední zápas byl pro mě obrovskou šancí, avšak skončil slzami v kabině. I přesto se vidiny postupu do první ligy nevzdávám a pokusím se o ni s týmem v příštím roce,“ říká.
Stále se však i aktivně účastní dění v týmu, hraje za mužstvo C, kde se mu paradoxně stal jeho největší úraz „Před třemi roky jsme se srazili hlavami s jedním spoluhráčem na přátelském zápasu, byla z toho trojnásobná zlomenina v obličeji,“ vzpomíná Jiří.
Jeho rodinný život však futsalem poměrně dost trpí, třikrát týdně trénuje a o víkendech dohlíží na zápasy. „Futsal je pro mě vším, ale snažím se také věnovat rodině. Když byla dcera malá, brával jsem ji s sebou na zápasy, dnes už je všechno jednodušší.“ Díky své vášni se Jiří podíval až do Ruska, kde s Tangem odehrál několik přátelských zápasů. „Byl jsem překvapený, ale i zde má futsal velkou tradici. Prožili jsme zde nezapomenutelný týden, doufám, že takových výletů bude v budoucnu více,“ dodává Jiří.
(příběh)
Petra Štěrbová