Patřil ke generaci umělců, která byla tvůrčí v demokratickém prostředí Československa především ve třicátých letech, ale nástup dvou totalitních režimů je zastavil. Také jeho život byl naplněn velkou aktivitou, slávou a úspěchy v kulturní sféře, ale i mnohým zklamáním, které pramenilo z omezování či zákazu činnosti.
Ve třicátých letech s přítelem Jiřím Voskovcem vytvořili v Osvobozeném divadle známou komediální dvojici V+W. Jsou autory několika slavných, politicky a sociálně angažovaných her, k nimž hudební doprovod složil nadaný skladatel a klavírista Jaroslav Ježek. Hry Golem, Balada z hadrů, Kat a blázen, Osel a stín, Těžká Barbora, patří až doposud mezi nejznámější. V roce 1938 bylo divadlo uzavřeno v důsledku obsazení Československa německou armádou a oba herci, spolu s Ježkem, emigrovali do Spojených států amerických. Zde byli opět aktivní, a to jak v divadlech, tak v Americkém úřadu pro válečné informace.
Po ukončení války se vrátili do Prahy a založili Divadlo V+W, které, přesto, že velmi úspěšné, nemělo dlouhého trvání. Nástup komunistů v roce 1948 byl příčinou druhé, definitivní, Voskovcovy emigrace. Po jeho odchodu působil Werich v několika pražských divadlech, krátce byl ředitelem Divadla ABC, kde spolu s Miroslavem Horníčkem uváděli některé známé hry z Osvobozeného divadla. Z té doby pochází také jeho významné filmové a televizní role. Avšak na počátku sedmdesátých let, kdy po pražském jaru, ve kterém se Werich angažoval, nastoupila tzv. normalizace, byl komunisty záměrně opomíjen a téměř odstaven od aktivního působení v kultuře. Tato situace trvala až do jeho smrti.
Od roku 1945 žil v půvabné pražské vile na ostrově Kampa, která je dnes jeho muzeem.