Adéla Valušková 
V rámci akce Týden mozku, kterou každoročně pořádá Akademie věd České republiky, se v neděli 21. března uskutečnila přednáška Michala Kořenáře s názvem Dvojjazyčnost – konflikt, za který vám mozek poděkuje. Přednáška nabídla moderní pohled na bilingvismus a jeho efekty na lidský mozek.
Myslíte si, že bilingvní je pouze ten, kdo mluví dvěma jazyky už od narození? Není tomu tak. Podle současné, liberálnější definice se v dnešní době za bilingvního neboli dvojjazyčného člověka považuje v podstatě každý, kdo je schopný komunikovat dvěma jazyky. Z toho plyne, že bilingvismus není jen o vybrané skupině lidí, ale týká se většiny z nás a je častější, než jsme si doposud možná mysleli.
Jak bilingvismus ovlivňuje náš mozek
Kořenář bilingvismus popisuje jako určitý boj nebo přetahovanou mezi jazyky. Mozek dvojjazyčných lidí musí být nepřetržitě ve střehu a vybírat mezi dvěma (nebo i více) alternativami. Současně mozek vynakládá úsilí na to, aby náš dominantní jazyk nepotlačoval jazyk cizí, kterým se v dané situaci snažíme mluvit. Mozek tak neustále vyhodnocuje, jaký jazyk použít a zbylé možnosti v příslušných chvílích vytěsňuje.
Celý tento vnitřní konflikt je pro mozek velká zátěž. Kořenář o mozku referuje jako o svalu, který musíme trénovat. Častým používáním se proces používání obou jazyků usnadní a stane se přirozenějším. Platí to ale i naopak – co nepoužíváme, zapomeneme.
Bilingvní lidé jsou zpravidla kreativnější
Každý z nás je nějakým způsobem kreativní. Díky kreativitě přicházíme s řešeními pro nastalé situace našeho každodenního života a posouváme se tak neustále kupředu. Jak spolu ale souvisí kreativita a dvojjazyčnost?
Spojitost mezi dvojjazyčností a kreativitou vědci objevili poměrně nedávno. Prokázalo se, že lidé, kteří aktivně používají dva jazyky, musí zapojovat více odlišných částí mozku než lidé monolingvní. Používání různých částí mozku se projevilo i u kreativních lidí. Bilingvní lidé, obzvláště ti, co používají oba jazyky aktivně, ve velké míře přepínají mezi dvěma jazykovými strukturami a potřebují schopnost zvýšené soustředěnosti.
Na otázku, jestli znalost více než dvou jazyků má ještě větší dopad na kreativitu, Kořenář reaguje slovy: „Důležitější než množství jazyků, je množství let, které člověk strávil v zahraničí.“ Ke kreativitě potřebujeme mít otevřenou mysl a dívat se na svět z různých perspektiv. „Člověk, který žije v zahraničí, nebo má nějakou zahraniční zkušenost, je nucen se přizpůsobovat jinému typu myšlení na každodenní bázi,“ dodává Kořenář. Vliv má tedy především naše prostředí a to, jak moc se druhému jazyku vystavujeme a intenzita používání daného jazyka.
Ve stáří se vám mozek odvděčí
Bilingvní lidé trénují svůj mozek pokaždé, když používají alespoň jeden z jazyků. Podle odborníků je proto dvojjazyčnost považována za jeden z nejúčinnějších mozkových tréninků.
Kořenář v přednášce zmiňuje, že používání dvou jazyků dokáže oddálit projevy mozkových degenerativních onemocnění až o pět let. Mezi tato onemocnění patří například Alzheimerova choroba nebo demence.
Michal Kořenář vystudoval obory Nizozemský jazyk a literaturu a Obecnou lingvistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval několik zahraničních výzkumných stáží, kde se věnoval vlivu jazyka na myšlení, momentálně působí jako doktorand programu Neurovědy a jako vědecký pracovník na Univerzitě v Readingu.
