Stanislav Petřík 
Jak jste se přidal k Mladým starostům a nezávislým?
V osmnácti letech jsem při výše zmíněném procházení webů narazil také na webové stránky hnutí STAN (Starostové a nezávislí), kde byla možnost zadat e-mailovou adresu a získat mnohem více informací. Ozval se mi tehdejší tajemník STANu, shodou okolností zakladatel organizace mSTAN (Mladí starostové a nezávislí) Erich Kříž, domluvili jsme si schůzku a následně jsem se stal nejen registrovaným příznivcem hnutí STAN, ale i členem organizace mSTAN, což vzhledem k mému věku dávalo mnohem větší smysl.
Jaké politické funkce aktuálně zastáváte?
Aktuálně jsem zastupitelem města Cheb a zároveň členem kulturní a školské komise. Na Karlovarském kraji jsem členem krajské kulturní komise, která se zabývá i ochranou památek. Dále jsem prvním místopředsedou mSTANu a podílím se i na chodu zdejší krajské organizace. Jinak moje zaměstnání je do jisté míry také politická funkce, jelikož jsem tajemníkem hnutí STAN pro Karlovarský kraj.
Co se podařilo prosadit Mladým starostům a nezávislým v Karlovarském kraji a co chystají do budoucna?
Naše krajská organizace mSTANu vznikla na osobních vazbách Ericha Kříže, tehdejšího tajemníka Starostů. Ze začátku jsme byli hodně aktivní v kampaních, kde jsme si vytvořili vzájemné vazby. Děláme to doposud a často politikům pomáháme i mimo volební období, když je třeba něco řešit. Vím o tom, že někteří naši členové právě teď začali pomáhat nově zvoleným poslancům, ať už s administrativou, PR nebo analytickou prací. Snažíme se také naše členy zapojovat do nabídek, které přichází z hlavní kanceláře hnutí STAN nebo mSTAN, což je často dost provázané. Daří se nám dostávat tyto nabídky ke všem členům v republice. Každopádně, teď jsme se trochu rozrostli a máme nějaké plány, nicméně upřednostňujeme to, aby se každý náš člen realizoval nějakým vlastním projektem. Pak tyto věci velmi rádi budeme prezentovat.
Po konci těžby uhlí přijde vlna nezaměstnanosti
Nedávno jsem sledoval pořad Na pokec s mSTANem, kde jste vedl rozhovor s hejtmanem Karlovarského kraje Petrem Kulhánkem. Jedním z témat byly i nedostatky vašeho kraje. V čem je spatřujete?
Největším problémem Karlovarského kraje je to, že na něj centrum tak trochu pozapomíná. Stal se periferií České republiky společně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem. Největší nedostatky pak vidím v provázanosti finančních toků, komunikaci, personálním zajištění. Vztah mezi Karlovarským krajem a Prahou není ideální. Přesto si myslím, že cesta ke zlepšení existuje. Například v kohezní politice. Bohužel, náš kraj je nejchudší a nejmenší, jak jsme již slyšeli od expremiéra Andreje Babiše. Bylo by nasnadě říct, že nám chybí vysoká škola, ale z mého pohledu to není tak úplně jednoznačné. Stále vyhodnocuji, jestli by nestačila jenom pobočka některé z vysokých škol, například Karlovy univerzity nebo ČVUT, která by dávala daleko větší smysl. V současnosti máme pouze pobočku Západočeské univerzity, jedná se o Fakultu ekonomickou v Chebu. Tady vidím cestu pro rozšiřování, ale nejdřív musí proběhnout transformace z uhelného průmyslu. Po konci těžby tu bude spousta lidí bez práce, o které se musíme postarat.
Je tu naopak něco, čím se může Karlovarský kraj pyšnit?
Je to bezesporu lázeňství. Lázeňský trojúhelník Mariánské Lázně – Františkovy Lázně – Karlovy Vary je teď nově zapsaný na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a je nutné z toho vytěžit co nejvíc. Bohužel, pandemie covidu-19 tomu opravdu nepomáhá, ale pokud se toho viru zbavíme, tak musíme ten trojúhelník využít, protože v lázeňství tu pracuje obrovské množství lidí.
Pozval bych také do Chebu, kde se konají mnohé kulturní akce. Jsou to především Valdštejnské slavnosti – ostatně, zde v Chebu byl roku 1634 zavražděn vévoda Albrecht z Valdštejna. Dále bych pozval na festival dechových orchestrů FIJO. V Chebu máme dlouholetou tradicí dechového orchestru, který funguje pod hlavičkou ZUŠ Jindřicha Jindřicha. Několikrát jsem se aktivně festivalu zúčastnil, takže je to pro mě taková srdcovka.
Nerad bych zapomněl i na další kulturní akce, které se konají na Krajince – je to zrekonstruovaný břeh řeky Ohře. Koná se tam třeba festival Chebolet nebo gastro akce Wine and food festival.
Jaké činnosti Vás naplňují, když se zrovna nezajímáte o politiku?
Jsem z muzikantské rodiny a hudba je velkou částí mého já. Jsem bubeník v několika kapelách, ale hraji i na další hudební nástroje. Od útlého věku hraji divadlo a občas moderuji nějaké kulturní akce. Pak mám hrozně rád auta, je to taková moje mánie. Ve všech těchto oblastech mám mnoho snů a cílů, které bych si chtěl do budoucna splnit.
Vidíte svou budoucnost v politice nebo třeba v hudbě?
Chtěl bych v každé své životní větvi uspět a posouvat je dál zároveň. Poslední dobou mám takovou ideu, že bych se chtěl ubírat jak kulturní, tak politickou rovinou a skloubit to dohromady. Je otázkou, jestli být uvolněným politikem, který prosazuje nějaké kulturní věci, třeba na ministerstvu kultury, nebo být ředitelem některé z příspěvkových organizací – základní umělecké školy, galerie, divadla nebo muzea. I zde však je a bude velká provázanost s politikou, vždy bude třeba s politiky něco domlouvat a vyřizo
