Lucie Brožová 
Jakými kurzy musí uchazeč projít, než se stane plnohodnotným policistou?
První důležitá zkouška je psychotest. Jedná se přibližně o osm set otázek a pohovor s psychologem. Pokud uchazeč neprojde touto zkouškou, nemůže příští dva roky zažádat o práci u Policie ČR. Více než polovina uchazečů tímto testem neprojde. Samozřejmostí jsou také fyzické testy, ty ale mají značně vyšší úspěšnost než ty psychické. Takže byla menší šance, že bych neuspěl. Poté, co uchazeč splní všechny přijímací podmínky, musí projít také základní odbornou přípravou, která trvá jeden rok a skládá se z několika částí. Na konci této odborné přípravy je nutné splnit shrnující písemný test. Poté už zájemce začne pracovat na běžném oddělení.
Po tomto procesu už budete plnohodnotným policistou?
Ne tak docela, nyní mám podepsanou pracovní smlouvu pouze na tři roky. Po této lhůtě musí každý policista splnit ještě rekvalifikační zkoušku. Pokud ji splním, dostanu smlouvu na dobu neurčitou. Pokud bych zkouškou neprošel, musel bych celý proces opakovat.
Proč jste se rozhodl nastoupit k Policii České republiky?
Hledal jsem zaměstnání, které mě bude bavit a bude mi dávat smysl. V mé předchozím povolání jsem měl sice lepší platové podmínky, ale práce, kterou jsem dělal mi nedávala žádný hlubší význam a věděl jsem, že bych toto kancelářské zaměstnání nemohl dělat celý život. U policie tento pocit nemám, vidím, že nyní mám zaměstnání, kde mohu pomáhat společnosti. Vnímám, že má toto povolání nějaký smysl.
Jak vypadal Váš první přijímací pohovor? Byl přísný ?
Žádným oficiálním přijímacím pohovorem jsem neprošel. Klíčové bylo to, že jsem splňoval všechny podmínky pro přijetí. Ať už jsem ale jednal s personálním nebo náborovým oddělením, vždy se mnou komunikovali slušně a snažili se mi se vším pomoci. Pomohli mi urychlit celý proces nástupu. V tomto ohledu si nevzpomínám si na žádný špatný incident.
Chtěl jste to během výcviku někdy vzdát?
Vzdát jsem to nechtěl nikdy, ale je samozřejmé, že člověk někdy pochybuje. Vše je nové, a tak občas nevím co a jak. Takže někdy se cítím trochu nekomfortně, to je v každém zaměstnání stejné. Důležité je, abyste si na tom našel to, co vás baví. Mým velkým koníčkem jsou zbraně a myslivost. Toto zaměstnání se propojuje s mými záliby, což je pro mě jedno z dalších pozitiv. Ted mě čeká devítiměsíční kurz, na kterém se budu vzdělávat v oblasti práva. Tato část je také obtížná, přeci jenom naučit se všechny paragrafy není jen tak. Možná právě zde budu pochybovat, jestli to za to stojí. Ale věřím, že to zvládnu a splním všechny zkoušky, které jsou pro povolání policisty potřeba.
Je někdo z vašeho okolí, kdo u Policie ČR pracuje?
Mám mnoho známých a rodinných příslušníků, kteří už u policie pracují. Nejvíce mi s mým nástupem pomohl jeden můj blízký kamarád, který je ve službě přibližně rok. Řekl mi, co a jak funguje a na co si dát pozor. Pokud by někdo uvažoval nad nástupem, určitě doporučuji se o tom s někým zkušeným předtím pobavit. Mnoho věcí to ulehčí.
Jak velké zastoupení mají u policie ženy?
V mém přípravném kurzu nás bylo celkem dvacet z toho čtyři ženy. Myslím, že tento údaj přibližně odpovídá poměru žen a můžu u policie. Samozřejmě záleží také na tom, na jaké oddělení přijdete. Například u zásahové jednotky nenajdete ani jednu ženu, což je podle mě i vcelku logické. Ženy jsou u policie spíše na kancelářských pozicích. Obecně žen v této instituci přibývá.
Jaké jsou vaše pocity po prvních měsících u této instituce?
Díky dobré spolupráci s personalisty, už měsíc působím na pořádkovém oddělení v Mladé Boleslavi, i přesto že jsem zatím neprošel závěrečnou písemnou zkouškou. Musím uznat, že mě práce u policie opravdu naplňuje. Ať už to srovnám s jakýmkoli předchozím zaměstnáním, nikdy jsem nebyl z žádné práce nadšený tak jako teď. Práce u policie je různorodá a každý den je jiný, nikdy nevíte, co se stane. Tohle je jedna z věcí, které mám na tomto zaměstnání opravdu rád.
Setkal jste se během výcviku se šikanou? Například ze strany vedoucího nebo jiných účastníků?
Nikdy jsem se s ničím podobným osobně nesetkal. Jediné, co jsem viděl, byli zaměstnanci, které se na oddělení mezi sebou pomlouvali. Ale myslím, že toto se děje v každém kolektivu. Ke mně byli vždy všichni vstřícní a kolegové mi pomohli se vším, co jsem potřeboval. Na oddělení v Boleslavi máme také velice dobrou partu. Myslím, že dobrý kolektiv je jeden z důvodů, proč do práce chodím tak rád.
Jak velká je kriminalita ve městě, ve kterém sloužíte?
Mladá Boleslav je v tomto vcelku specifická, je to průmyslové město, ve kterém se pohybuje mnoho cizinců. Kriminalita v našem městě je tak vyšší. Pokud bychom chtěli porovnat v přepočtu na obyvatele, má Mladá Boleslav podobnou kriminalitu jako město Kolín.
Měl jste možnost být už někdy u policejního zásahu ?
Ano, už několikrát. Můj zatím nejzajímavější se stal nedávno. Moji kolegové dlouhodobě sledovali dealera pervitinu a marihuany. V rámci spolupráce s kriminálkou jsem se účastnil řízené prohlídky jeho domu, v němž jsme našli obě zmíněné drogy. Kolegové pachatele zatkli a odvezli na výslech, během zatýkání se nebránil. I přesto, ale musí být člověk během celé akce opravdu opatrný.
Na které oddělení byste v budoucnu rád nastoupit?
Nejdříve musím splnit všechny zkoušky, poté bych si také rád doplnil policejní vzdělání. Žádnou vysněnou pozici asi nemám. Zatím mě baví moje současné místo. Pokud se to v budoucnu změní a já budu chtít vyzkoušet něco jiného, přemýšlel bych asi o kriminálce. Práce vyšetřovatelů mě vždy fascinovala. Ale uvidíme, kam mě to nakonec zavede.
Doporučil byste tuto práci potencionálním zájemcům ?
Doporučil bych to všem, kteří hledají smysluplné povolání. Pokud se někdo hlásí k policii musí samozřejmě také počítat s tím, že to je fyzicky i psychicky náročná práce. Pro toto povolání je také dobré, když umíte zachovat klidnou hlavu. Jinak byste mohl udělat něco, čeho byste později litoval. Každá práce má svoje plusy a mínusy, ale za mě plusy jednoznačně vítězí.
