čt., 15. srpen 2024 09:18

Kdo kurz dokončit chce, ten ho dokončí, říká Pavel Konvalinka

Štábní praporčík Pavel Konvalinka (vpravo) s nováčky na kurzu základní přípravy. Štábní praporčík Pavel Konvalinka (vpravo) s nováčky na kurzu základní přípravy. Zdroj: Monika Nováková (VeV-VA)
Vstup do armády a absolvování kurzu základní přípravy (KZP) představuje pro mnohé výzvu, která testuje jejich fyzické a psychické schopnosti. Štábní praporčík Pavel Konvalinka, bývalý náčelník Úseku základní přípravy, nabízí pohled do zákulisí tohoto procesu.

Jak těžké je udělat z „civila“ vojáka?

Je to zejména o vnitřní motivaci. Pokud je člověk dostatečně vnitřně motivován, je to jednoduché. Kdo není vnitřně motivován, nikdy voják nebude. I když bude v armádě dvacet let.

Jak se v průběhu kurzu mění rekruti?

Nemyslím si, že dochází k zásadní změně. Nicméně rekruti jsou vystavování fyzickému a psychickému tlaku na hranici standardních zvyklostí. Jsou vedeni k práci v týmu. Měli by poznat sami sebe, prožít stresy, hlad, žízeň, spánkový deficit, únavu, bolest svalů, ponorku, nudu a pochybnosti v sebe sama. Pokud toto vše člověk překoná, je jiný. Je lepší, věří si. Poté ho jen tak něco nepřekvapí.

Pro koho je vhodné kurz absolvovat?

Lidé z civilního prostředí do armády vstupují dobrovolně a jejich rozhodnutí vyplývá z různých druhů jejich motivace. Můžeme to rozdělit do třech bodů. V prvním případě je pro nastupující rekruty motivací sloužit vlasti. V tomto případě je jim služba v armádě velmi blízká. Další situace je vyřešení si momentální životní situace. Tito lidé se musí v armádě najít, pak jim to může pomoci vyřešit jejich nastalé problémy. Třetí skupinou, která se rozhodne vstoupit do armády, jsou lidé, kteří nemohou najít uplatnění nebo je pro ně složité najít uplatnění v civilním prostředí. 

Co je nejčastější důvod nezvládnutí kurzu?

Za celou dobu mého působení jsem vyřadil jen jednoho vojáka, který chtěl nastoupit k aktivním zálohám. Vyřadil jsem ho pro neztotožnění se se systémem. Nezvládal to. Řada lidí vypadla z důvodu zranění, i když jsme od roku 2020 snížili množství zranění o 66 %.

Jak se vám to povedlo?

Museli jsme změnit přístup, protože jeden instruktor si výcvik špatně vykládal. Například nechal na přesunu po celodenním záběru bez odpočinku běžet padesát vojínů ze střelnice až do kasáren. Druhý den přišel další záběr. Lidé v tomto systému odpadávali a přicházeli třeba únavové zlomeniny. Filosofie příslušníků stálého stavu zní, že není špatný voják, je špatný instruktor či velitel. Kurz je zvládnutelný pro všechny, kdo nastoupí. 

Kdo tedy z kurzu odstupuje, když je zvládnutelný?

Za většinou žádostí z osobních důvodů jsou problémy s vnitřní motivací. Lidé se před nástupem do kurzu dostatečně neinformují a dívají se na špatné filmy. A jednoduše armádní režim nedávají.  

Jak náročné je úspěšné projití kurzem?

Každý by si měl sáhnout na své dno. Fyzické i psychické. Musí poslouchat rozkazy a řídit se denním řádem. Někdo to umí zvládat lépe, někdo hůře. Kdo kurz ale dokončit chce, ten ho dokončí.

Co je na kurzu základní přípravy nejnáročnější?

Nejtěžší je podřídit se. Je to věcí ega. Lidé nejsou zvyklí z civilního prostředí poslouchat rozkazy a plnit je tak, jako tomu je na KZP. Kdo dokáže potlačit ego, má napůl vyhráno.

Proč by lidé měli absolvovat kurz základní přípravy, potažmo vstupovat do armády nebo aktivních záloh?

Armáda nabízí dobré podmínky i pro lidi například s výučním listem nebo pro lidi bez praxe. Všechny tyto skupiny lidí musí pak pro vstup do armády podstoupit kurz základní přípravy ve Vyškově.

Co mohou absolventi kurzu získat?

Absolvováním KZP úspěšní absolventi získají v prvé řadě základní vědomosti a dovednosti vojáka či vojákyně. Je to úplný základ pro fungování v armádě. Další rozšíření vědomostí a naučení nových dovedností přichází až na jednotlivých útvarech, kam odchází vojáci po splnění kurzu. Dále si člověk prověří svoje psychické a fyzické síly a získá přehled o tom, jaké jsou jeho možnosti a schopnosti, když se pohybuje na hranici vyčerpání. V neposlední řadě se vojíni zúčastní takzvaného komplexáku neboli komplexního výcviku, kde dojde k ověření základních dvaadvaceti dovedností vojáka, které se za šest týdnů ve Vyškově měl naučit

Jak se změnil kurz základní přípravy za poslední léta? Je jednodušší v porovnání s dřívější podobou kurzu?

Porovnávat dřívější a současný kurz je jako srovnávat jabka s hruškama.  Dříve nastoupilo třeba dvě stě rekrutů a do armádo pokračovalo jen sto padesát. Obtížnost byla určená jednotlivými instruktory. Někteří z instruktorů si náročnost kurzu vysvětlovali tak, že kurzanty zadírali zbytečně moc a jiní instruktoři byli zase měkčí. Jedna rota běhala, druhá klikovala a třetí nedělala nic z toho. Kurz jsme vyvážili tak, aby fyzicky zdatný člověk prošel kurzem snadněji a měl kapacitu pomáhat slabším, pro které je kurz větší výzva. 

Proč byl model výcviku upraven?

Kurz byl upraven v roce 2020 právě z důvodu rozdílnosti přístupu k výcviku a systému velení a řízení na jednotlivých výcvikových kurzech a nejednotné tématiky. Zároveň se v kurzu objevovala a procvičovala tématika činnosti v jednotce, což absolutně nedávalo smysl a nebylo v souladu se systémem vzdělávání ozbrojených složek České republiky. Kdo říká, že dnešní Vyškov je jednodušší než dřívější, tak neví, která bije.     

Jaký je podle vás klíčový faktor pro úspěšné absolvování kurzu?

Být natolik vnitřně motivován, aby si již na začátku byl každý jedinec jistý, že chce kurz dokončit. Vše ostatní je pak jen detail.

Článek je součástí souboru textů vypracovaných v rámci samostatného projektu. Reportáž z kurzu základní přípravy najdete zde.

Zobrazeno 558 krát
Naposledy upraveno: út., 13. srpen 2024 13:34
Pro psaní komentářů se přihlaste