pá., 29. duben 2022 11:24

Když se jeden aktivista dostane pod kůži miliardové společnosti. Příběh Donziger versus Chevron má hořkosladký konec

V prvním procesu hájil Donziger 30 000 Ekvádorských domorodců. V procesu, který vyvolal skoro 30 let tahanic a nespravedlnosti. V prvním procesu hájil Donziger 30 000 Ekvádorských domorodců. V procesu, který vyvolal skoro 30 let tahanic a nespravedlnosti. Zdroj: Earth Island Journal
Environmentalismus je ve společnosti čím dál populárnější. Lidé si začínají všímat klimatických změn. S tím spojený aktivismus tak láká čím dál více nadšenců. Nemalou částí k tomu přispěl příběh Stevena Donzigera, amerického advokáta a aktivisty, který se v devadesátých letech vydal do Ekvádoru prozkoumat znečištění místních vod ropnou společností Chevron (v té době Texaco, pozn. red.) a jeho příběh, který by v Hollywoodu vydal na celovečerní snímek. Příběh ve kterém Donziger dokázal v soudu zastoupit domorodé Ekvádorce proti miliardové společnosti a vyhrát. Příběh, ve kterém se ho Chevron pokoušel pošpinit všemi neetickými způsoby a ve kterém byl pak Donziger neprávem odsouzen za malichernost.

To že v posledních 50 letech ubylo v Amazonském deštném pralese 17% původní vegetace je poměrně dobře známo a zmapováno. Na tom tratí především některé druhy zvířat, které mají prales jako přírodní domov a útočiště. Kromě nich, ale také trpí i lidé. Jsou to domorodí obyvatelé Ekvádoru. Na první pohled by se mohlo zdát, že jsou jejich životy na poměry rozvojové země vcelku normální. Opak je pravdou. Ekvádor je totiž místem s velkým výskytem ropy. Denně jí Ekvádorem proteče zhruba 550 tisíc barelů. S těžbou ropy, ale vznikají také toxické odpady, těžké kovy a chemikálie, které potřebují být nutně zlikvidovány. Pokud nejsou zpracovány a jen tak vyhozeny do přírody, může to mít velmi zásadní zdravotní a genetické následky pro místní obyvatele a také to zapříčiní vymírání tamější přírody.

Přesně tento případ znečištění má na svědomí americká ropná společnost Chevron, která v sedmdesátých letech, tehdy pod jménem Texaco, našla na území Ekvádoru ropu a rozhodla se začít s těžbou. Jak už to u korporací bývá, blaho běžných obyvatel je až na druhém místě, i když možná až na tom úplně posledním. Chevron si s likvidací odpadu tehdy hlavu vůbec nelámal a vybral si tu nejjednodušší metodu likvidace – vylít toxický odpad do místních vod. Znečištění vody bylo pro Ekvádorce hřebíčkem na rakvi extrémní chudoby. Zprvu to na konzistenci vody znát moc nešlo a na pohled byly jen zřídka vidět olejové skvrny. Následky se dostavily později a byly velmi znepokojující. Tak jako máme záznamy z Černobylu o lidech, narozených s anomáliemi na těle, stejně tak bylo to s Ekvádorci. Chevron se s Ekvádorskou vládou dohodl na částečně eliminaci toxického odpadu, tak aby už nemusel nést za znečištění odpovědnost.

První návštěva a první šok
V roce 1993 se rozhodla ekvádorská nevládní environmentální organizace FDA (Frente de Defensa de la Amazonía), že kontaktuje amerického advokáta Stevena Donzigera, aby jim pomohl vymoct kompenzace za znečištění a to hlavně v oblasti Lago Agrio, později přezdívané „Amazonský Černobyl“. Toto pojmenování není až taková hyperbola, neboť podle Donzigera to vypadalo jako „post apokalyptická katastrofa.“ Popisuje jak byla ropa všude. „Ropa byla na jejich šatech, měli ji na těle, ve vzduchu, který dýchali, v jídle, které jedli a ve vodě, kterou pili,“ uvedl Donziger v krátkém dokumentu pro Vice.

První soud, byl vedený v New Yorku, tehdejším sídle společnosti Texaco. Verdikt vyšel ve prospěch Ekvádorců a Texaco bylo odsouzeno jako zodpovědné za tamější znečištění. Když firmu Texaco koupil Chevron, hned se proti verdiktu ohradil a vinu hodil na Ekvádorskou ropnou společnost Petroecuador, se kterou se prý domluvil, že zbylé znečištění zlikviduje ona.

Strach z poroty a soud v Ekvádoru
Chevron se snažil za každou cenu soudit se v Ekvádoru, ze zřejmého strachu z poroty, která by firmu na Americké půdě s největší pravděpodobností odsoudila, a která by v Ekvádoru přítomna nebyla. Když Chevronu vyšli vstříc a soud se přestěhoval do Ekvádoru, nařkl tamní soud, že nad ním nemá jurisdikci. Hlavním úkolem právníků Chevronu bylo totiž sabotovat celý proces a hlavně odvést řeč od hlavního problému, kterým bylo stále přibývající znečištění. Dokonce se pokusili přistihnout soudce při korupci, když jednoho svého zaměstnance poslali s kamerou v propisce, navrhnout soudci úplatek za manipulaci s důkazy. I přes tyto taktiky byli neúspěšní, nebo alespoň částečně. Odsouvání soudu, což byl jejich cíl, jim totiž stále vycházelo.

Po dlouhých letech soudních tahanic a nulových výsledků, v roce 2011, soud konečně uznal Chevron za viníka znečištění a uložil mu uhradit tamním komunitám 9.5 miliardy dolarů, což byla v té době největší částka vystavená za environmentální znečištění.

Démonizace a perzekuce Donzigera
Po vyhraném soudu měli právníci Chevronu v hledáčku jen jedno jméno – Steven Donziger, advokát hájící zájmy domorodců. Toho si Chevron vybral jako hlavní tvář celé kauzy a nebezpečnou zbraň, kvůli které by mohl přijít o svou reputaci ve společnosti a přijít o svůj business plán, kterým byl přirozeně co největší zisk a co nejmenší náklady. Firma si na Donzigera najala soukromé detektivy a dala dohromady více než stočlenný tým právníků, který ho měl poškodit v očích veřejnosti. Povedlo se, tedy alespoň na chvíli. Přesvědčili soudce, který vedl tehdejší Ekvádorský soudní proces, aby, za příslib domova a stálého příjmu ve Spojených státech, svědčil proti Donzigerovi a nařkl ho z uplácení. Americký soud výpověď soudce Guerry uznal a uložil Donzigerovi a jeho týmu uhradit žalobci 60 miliónů dolarů na škodách. Později však pravda vyšla najevo, když Guerra u mezinárodního soudního tribunálu přiznal, že si vše buď přikrášlil, nebo úplně vymyslel.

U soudu, který Chevron vyhrál, si od Donzigera soudce vyžádal odevzdání mobilu, laptopu a ostatních elektronických zařízení, které měl předložit forensnímu týmu Chevronu na prozkoumání možných kompromitujících materiálů, nebo textových zpráv poškozujících Chevron. To Donziger odmítl z důvodu porušení diskrétnosti mezi ním, jakožto advokátem a jeho klienty. Za to mu soud uložil trest pohrdání soudem. Americká advokátní kancelář odmítla za takový přestupek Donzigera stíhat, a tak soudce tento úkol přidělil soukromé firmě, kterou najal a jejíž zástupce v minulosti právně zastupoval Chevron. Zřejmě to nebyla náhoda. Soudce, který firmu najal, byl totiž Lewis Kaplan. Člověk, který, v té době, měl podíl ve sdílených fondech, kde figuroval i Chevron.

Přikovaný řetězy domácnosti
Donziger, který stále čekal na svůj proces, byl New Yorským soudem označen jako „riziko útěku“ a tak mu bylo nařízeno tisíci denní domácí vězení a byl mu přidělen trasovací GPS náramek. Donzigerovu právnímu týmu se nepodařilo vyjednat ani tříhodinové vycházky. Pro jistotu a pohodlí Chevronu mu byl zabaven i cestovní pas.

Od roku 2019, tak trpělivě vyčkával na propuštění. I když se aktivismu nemohl věnovat pořádně, šlo to i z domu. Koneckonců, v době jeho výkonu trestu svět zasáhla pandemie koronaviru a všechno se dělo tak nějak z domu. Ačkoliv se aktivismus dělá špatně od klávesnice, jeho dosavadní příběh přitáhl pozornost médií, která jeho příběh ještě více osvětlila široké veřejnosti. V době domácího trestu, měl Steven také čas psát knihu o svých zážitcích a korupci v soudním systému. To, že za ním stojí veřejnost, dokazuje také výpověď 29 laureátů Nobelovy ceny, kteří označili proces s Donzigerem jako „soudní zneužití“. Stejně tak se za něj postavilo deset členů amerického kongresu a navrch ještě Komisař za lidská práva OSN. Donziger, kromě toho, také poslal dopis prezidentu Bidenovi, s žádostí o udělení milosti, za jeho nespravedlivé odsouzení.

Svoboda a Pyrrhovo vítězství
Donziger byl oficiálně propuštěn 25. dubna tohoto roku po 993 dnech. Své propuštění každou hodinu aktualizoval a mapoval na svém twitterovém účtu. Zároveň, na oslavu jeho propuštění, byla uspořádána benefiční akce v centru New Yorku, na které vystoupili také někteří politici a aktivisté.

Chevron dodnes nezaplatil postiženým oblastem Ekvádoru ani dolar. Je velmi pravděpodobné, že i v budoucnu bude tato miliardová ropná společnost pokračovat ve svých praktikách a utrácet miliony za právní týmy, které budou firmu hájit před podobnými jedinci, či skupinami jako je Steven Donziger. Chevron raději nechá proudit miliony dolarů do soudních procesů, než stejnou sumu zaplatit za likvidaci znečištění, které má na svědomí více než padesát let. Ostatně to i naznačil někdejší právní zástupce společnosti, když prohlásil: „Budeme tento boj vést dokud peklo nezmrzne, potom boj povedeme na ledě.“

Zobrazeno 58 krát
Naposledy upraveno: pá., 29. duben 2022 14:42
Pro psaní komentářů se přihlaste