Kateřina Herelová 
Mezi typické příznaky panické poruchy patří silné bušení srdce, nedostatek dechu, bolest na hrudi, chlad a horko, zároveň doprovázené zimnicí a pocením, pocit na omdlení, závratě, třes a brnění rukou a nohou. Uvedené symptomy vyvolávají strach ze smrti a strach ze ztráty kontroly. To má za následek celkovou slabost, nevolnost, únavu a vyčerpání. Přesně takto vypadají epizody masivní úzkosti jménem panická ataka. Pokud se tyto ataky opakují častěji, přechází do diagnózy panická porucha. „Mám diagnózu zvanou panická porucha. To je takové záchvatové onemocnění. Jedním z projevů je, že se vám špatně dýchá, pociťujete tlak za očima, máte pocit, že umřete každou chvíli,“ popsala herečka Iva Pazderková své problémy s panickou poruchou serveru ahaonline.cz.
Jedinec, který ji prožívá netuší, co se s ním děje. Nastupuje bez jakýchkoliv varovných signálů, aniž by se s ní člověk doposud setkal. O to víc dokáže nepříjemně překvapit a zaskočit. Nic netušící jedinec je svým stavem natolik vyděšen, až je přesvědčen o tom, že trpí nějakou vážnou chorobou a musí okamžitě k lékaři. Typickým závěrem bývá: Pacient je zdráv, veškerá vyšetření jsou v pořádku. Člověk trpící panickou poruchou se díky návštěvě lékaře na čas uklidní, ovšem po nějaké době se situace opakuje. Po dalším panickém záchvatu opět vyhledá lékařskou pomoc s opětovným negativním výsledkem. Kvůli tomu se však dostává do začarovaného kruhu. Pacient se cítí špatně, ale opakovaná lékařská vyšetření jsou shledána bez patologických nálezů. Navíc se začíná vyhýbat situacím a místům ve kterých ho panická ataka potkala.
Co stojí za rozvojem panické poruchy není jednoznačně určeno. Roli hraje hned několik faktorů. Vrozené predispozice mohou být jednou z příčin panické poruchy, zejména určitá zranitelnost, křehkost a odolnost jedince reagovat na některé podněty. Mezi další okolnosti, které mohou způsobit panickou poruchu patří biochemická nerovnováha a nedostatek serotoninu v mozku, podmínky vývoje v dětství a vliv výchovy, dlouhodobý stres, některé povahové vlastnosti jako perfekcionismus, problémy s asertivním jednáním, neschopnost snášet kritiku, nebo nadměrné sebepozorování, nepříjemné životní události, nemoc a hormonální změny, anebo užívání návykových látek.
A jak se s panickou poruchou vypořádat? Léčba bývá zpravidla dlouhodobá a náročná. Vyžaduje trpělivost, motivaci, podporu blízkých a pomoc v některých aspektech života. Panické záchvaty se dají časem odstranit pomocí farmakoterapie a psychoterapie. Důležité je uvědomit si, co se s námi děje, co tomu předchází a jak si můžeme v danou chvíli pomoci. Postupem času se naučíme, jak s našimi myšlenkami a pocity pracovat, abychom panické záchvaty dokázali ovládat. Neméně důležitou součástí léčby je zdravý životní styl, vyhýbání se nadměrnému stresu, čas na odpočinek a různé relaxační techniky.
Dokáže nežádoucím způsobem omezovat člověka a snížit jeho kvalitu života – pokud se ji nerozhodneme včas léčit. V posledních letech stoupl počet pacientů s touto diagnózou a na člověku, který ji trpí to nemusí být vůbec poznat. K panické poruše se přiznala například také zpěvačka Debbi.
