Theo Mariánek 
Klíště je přenašečem infekčních onemocnění jako klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Parazit je vybaven takzvaným Hallerovým orgánem, díky němuž dokáže detekovat teplo, oxid uhličitý či chvění, a vyhledat tak vhodného hostitele. Ve svém dvou až pětiletém životním cyklu (larva, nymfa, dospělec) potřebuje tři různé hostitele. Larvy napadají hlodavce, nymfy ptáky nebo člověka a dospělá klíšťata velkou zvěř nebo člověka.
Klíšťata jsou tradičně nejaktivnější od dubna do června a poté opět na podzim, nicméně jejich chování je silně ovlivněno klimatem. Kvůli mírnějším teplotám a vyšší vlhkosti jsou klíšťata aktivní až do začátku listopadu. V oblastech s vlhčím a mírnějším klimatem jako Velká Británie může být klíště aktivní až deset měsíců v roce.
Klíšťata se probouzejí v době, kdy se vlhkost vzduchu pohybuje kolem pětačtyřiceti procent a teploty nad sedmi stupni. Tyto podmínky typické pro duben poslední roky ale nastávají již začátkem března. Zajímavé je, že klíšťata v chladnějších oblastech se zvládají probouzet i při nižších teplotách. To znamená, že se i v rámci svého vlastního druhu zvládají přizpůsobit podmínkám místa, kde žijí.
V souvislosti s oteplováním planety odborníci pozorují rozšiřování klíšťat do vyšších nadmořských výšek. Dříve se klíšťata pohybovala v nadmořské výšce do sedmi set metrů. Dnes se vyskytují až ve výškách dosahujících dvanácti set metrů, včetně horských oblastí jako jsou Krkonoše. Podle Českého hydrometeorologického ústavu má posun přímou souvislost s vyššími průměrnými teplotami a kratšími, méně mrazivými zimami.
Rizika nakažení a obrana
Podle dat z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je v České republice výskyt nemocí přenášených klíšťaty dlouhodobě vysoký a v posledních letech stoupá. Mimo samotný kontakt s infikovaným klíštětem hraje důležitou roli délka přisátí, která zvyšuje pravděpodobnost přenosu.
Lymská borelióza je bakteriální infekce, která se může projevit až měsíc po přisátí klíštěte. Prvním varovným signálem bývá červená skvrna v místě kousnutí. K pozdějším příznakům patří bolesti kloubů, svalů, únava, horečka či neurologické potíže. Nemoc se léčí vysokou dávkou antibiotik.
Encefalitida se šíří především přisátím klíštěte, někdy také konzumací nepasterizovaného mléka. Nemoc se projevuje ve dvou fázích – nejprve jako chřipka, později jako zánět mozkových blan nebo samotného mozku. Léčba neexistuje, nejspolehlivější ochranou je očkování. V České republice není povinné, ale od roku 2022 je bezplatně dostupné všem osobám nad 50 let. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje očkování pro všechny žijící v oblastech s potvrzeným výskytem klíšťat.
Samozřejmě je ideální se vyvarovat samotnému přisátí. Prevence sestává z nošení světlého, jemného oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, používání repelentů, vyhýbání se porostům a nezpevněným cestám.
Po návratu z venkovního prostředí je důležité provést celotělovou kontrolu, nejlépe ve sprše. Klíště se nejčastěji přichytí v místech s jemnou kůží a vyšší teplotou, tedy v podkolenních jamkách, tříslech, podpaží, za ušima a ve vlasech. Osprchování do dvou hodin po příchodu domů značně snižuje riziko přichycení. Jelikož se klíšťata po těle ráda pohybují, doporučují zdravotníci provést kontrolu ještě ráno.
Jemně a bez kroucení
Klíště odstraňte co nejdříve po nalezení pinzetou se šikmou špičkou nebo navlhčenou vatovou tyčinkou. Klíště uchopte co nejblíže kůži a tahejte rovnoměrně směrem vzhůru, hlavně bez kroucení. Kroucením nebo mačkáním riskujete utržení části těla klíštěte a vypuštění infekce do ranky. Z tohoto důvodu také nepoužívejte mast, olej nebo krém k udušení klíštěte. Pro snazší manipulaci můžete klíště znehybnit pomocí speciálního gelu nebo spreje, který vám doporučí v lékárně.
Po odstranění ránu i pinzetu pečlivě vydezinfikujte. Pokud část klíštěte přece jenom zůstala v kůži, neodstraňujte je, opět riskujete infekci. Tělo si s ní často poradí samo podobně jako s třískou.
Odstraněné klíště zabalte do ubrousku a spláchněte nebo spalte. Poté místo přisátí několik týdnů sledujte. Pokud objevíte rudou skvrnu ve velikosti od tří do pěti centimetrů s bílým středem, může jít o příznak boreliózy. Všímejte si také horečky, bolesti hlavy, svalů a kloubů nebo zvětšení uzlin.
Pokud naleznete popsané příznaky, místo zakousnutí zůstane dlouho zarudlé nebo si netroufáte sami odstranit klíště, obraťte se na lékaře. V případě potvrzení encefalitidy máte povinnost onemocnění nahlásit Krajské hygienické stanici.
Prevence začíná u pozornosti. Správná manipulace s klíštětem je jednoduchá, ale vyžaduje přesnost a klid.
