Dominik Tatarka 
Pokud se na to podíváme čistě statisticky, průměrný věk člena Poslanecké sněmovny PČR je téměř 50 let, což je zatím nejvíce od voleb v roce 1992, kdy byla naopak sněmovna nejmladší. Nejstarším poslancem je Bohuslav Svoboda (ODS), kterému v den voleb bylo 77 let, tím nejmladším je naopak, možná trochu překvapivě Ondřej Babka (ANO), jemuž je 27 let. Po volbách v roce 2021 jsme se dostali do stavu, kdy je v Poslanecké sněmovně nejméně poslanců do 29 let. Pouze tři.
Koho by vlastně mladí poslanci mohli zastupovat? Ve věkové skupině 18-29 let se bavíme o 1,7 milionu voličů. Ale pozor i mladší generace potřebují své zastoupení. Pokud se budeme bavit o hranici 15-29 let, tak je to 2,24 milionu obyvatel, i když v patnácti letech nelze volit, tak i tyto generace už politiku často chápou a v nejbližších letech se z nich stanou voliči.
Proč se mladí o politiku nezajímají a proč je ti staří do politiky nechtějí pustit?
Nic není černobílé. Nejde jednoduše říct, že se mladým do politiky nechce, ale na druhou stranu nejde říct, že je staří nechtějí do politiky pustit. Je to od každého trochu! Politika se v Česku příliš démonizuje, často se setkáváme s frázemi jako: „Politika? To mě nezajímá, já stejně nic nezměním. Tam si hrabou jen všichni pro sebe.“ Pokud si tohle řeknou všichni, tak opravdu nic nezměníme. Problémem však je, že s tímto narativem jsme vychováni už od dětství, a proto máme negativní vztah k politice.
Vyvstává tedy otázka, jestli jsou mladé generace zastoupeny dostatečně. Nejsou. Jen těžko bude šedesátiletý poslanec chápat problémy dnešních mladých generací. Mladých poslanců je ve sněmovně poskromnu. Je potřeba, aby se ostřílení političtí pardálové dostali do konfrontace s mladými – novými poslanci, kteří budou hájit hlas mladé generace.
Česká politika je zkostnatělá, kromě toho, že prostor pro mladé je minimální, tak mladší generace nejeví o politiku zájem. To může pramenit z více věcí. Jednou z nich je například to, že spousta lidí studuje, buduje kariéry nebo jim chybí dostatečná politická výchova. A to i na školách. Vždyť během čtyřletého maturitního studia musí studenti zvládnout výuku hned z několika oblastní sociálních věd, které se na vysokých školách studují samostatně. Potom je pochopitelné, že na politologii či politickou výchovu není dostatek prostoru.
Politická poptávka pro větší angažovanost mladých do politiky
A na druhou stranu, dokud nebude dostatečná politická poptávka po tom, aby mladí byli do politiky zapojeni výrazněji, nebudou mít jednotlivé strany snahu pokusit se o změnu. Některé partaje sice přichází s platformami typu Mladé ANO, Mladá ODS, Mladé Pirátstvo, Mladí Lidovci a jim podobné, ale otázkou je, jestli tyto platformy reálně k něčemu jsou. Spíše ne!
Není to ale jen o aktivní systémové účasti v politice, je potřeba se o politiku jednoduše zajímat. Ale mladí se o politiku stejně jako dříve nezajímají. Problémem je však to, že politika je sama o sobě náročná a chtěl by jí porozumět každý, ideálně jednoduše a co nejrychleji, což pochopitelně nejde. Právě v návaznosti na to se i mladé generace stávají oběťmi populistických lídrů.
Pozitivní však je, že volební účast mladých generací se ve volbách v roce 2021 zvýšila o 21 %. Je jenom na nás všech, nejen mladých, ale i starých, jak se politická kultura v Česku změní.
Článek je součástí souboru textů vypracovaného v rámci samostatného projektu. Rozhovor na téma role mladých lidí v demokracii najdete zde.
