Klára Mrvová 
Každý den našeho života něco končí a tyto konce se nevyhýbají ani mezilidským vztahům. Sociologie označuje manželství jako společensky uznaný vztah mezi dvěma nebo více partnery opačného pohlaví, který má za cíl založit rodinu. Protože se však pohybujeme na území České republiky, je nutné dodat, že u nás platí pouze varianta vztahu mezi dvěma partnery, tedy žádná polygamie ani polyandrie. Na druhou stranu, rozvod je sociologicky i právně uchopitelný jako právní zrušení manželství, které se rozpadlo. U nás, stejně jako v řadě dalších zemí, je rozvod společensky tolerovaný a pokud se manželé dohodnou a splní zákonné podmínky, soud je respektuje a případ blíže neprozkoumává.
Počty sňatků rostou a rozvodů klesají
Když se vydáme zpět do minulosti a ohraničíme ji vznikem samostatné České republiky, pro manželství byl nejméně příznivý rok 2003, kdy se v poměru k vzniklým manželstvím rozvedly více než dvě třetiny párů. Obdobně tomu bylo v roce 2010, kde byla čísla jen o procento lepší. Za to rok 2019 párům přál a rozpadlo se „jen“ 44 % manželství, tedy necelá polovina. Je nutné dodat, že od roku 2016 se čísla snižují a stále se drží pod jednou polovinou. Od roku 1993 do počátku milénia čísla hodně kolísala, ale stále se držela kolem poloviční hranice. Za to v desetiletí 2001–2010 se procentní podíl sňatků a rozvodů pohyboval mezi 60 – 70 %, což by odpovídalo výše zmíněným dvěma třetinám rozpadů manželství. 
Co děti, mají si kde hrát?
Při rozvodu klade soud kromě majetkového vyrovnání velký důraz na zajištění péče o nezletilé děti. Je běžné, že soud ve většině případů svěří děti do péče matek. Odborníci doporučují nepodléhat emocím a vlastnímu egu, ale především myslet na ty nejmenší. Ačkoliv je dokázáno, že rozpad manželství rodičů neovlivní budoucí vztahy dítěte, je vhodné o tom s dítětem mluvit a zodpovědět případné otázky. V roce 1993 byla pouze jedna třetina rozvedených manželství bez nezletilých dětí. To znamená, že více než sedm dětí z deseti vyrůstalo v rozvedené rodině. I přes to, že byl rok 2010 v poměru vzniklých sňatků a rozpadlých manželství jedním z nejhorších ve zkoumaném období, klesl počet rozvedených párů s nezletilými dětmi pod padesát procent. V současnosti však čísla opět vzrostla, a i přes snižující se rozvodovost žilo v roce 2019 v rozvedené rodině téměř šest z deseti dětí. Na jedny rozvádějící se manžele s dětmi dlouhodobě připadá v průměru okolo 1,5 dítěte. Bez nezletilých dětí je většina dlouhotrvajících manželství, tj. 25 a více let trvání vztahu a současně také manželství rozvádějící se v prvních letech od sňatku.
Na délce záleží
Průměrná délka manželství dosahovala v roce 1993 téměř deseti a půl roku a tento trend v následujících letech nadále stoupá. V roce 2003 se průměr vyšplhal až na dvanáct let a v roce 2016 to bylo více než třináct let. Od počátku století tak jde o průměrný nárůst téměř dvou let. Za prodlužování průměrné délky trvání manželství může i fakt, že přibývá rozpadů dlouhotrvajících svazků. Při podání žádosti o rozvod uvádí manželé také příčinu. Tyto údaje ale nemají v současnosti velkou váhu, neboť už v 90. letech minulého století docházelo nejčastěji k uvedení příčiny „rozdíl povah, názorů a zájmů“ nebo „ostatní“. To v roce 1998 upravila novela zákona o rodině. Rozvádějící se manžele, kteří splní dané podmínky, tedy jsou dohodnuti na majetkovém vypořádání a na péči o nezletilé děti, rozvede soud bez zjištění příčiny. Od roku 2007 jsou příčiny u nesporných rozvodů řazeny právě do kategorie „rozdíl povah, názorů a zájmů“. U sporných rozvodů jde často o nevěru nebo alkoholismus.
Vedou ženy nebo muži?
V počtech žádostí o rozvod vedou v současnosti ženy. Údaje z roku 2010 říkají, že ve dvou ze tří případů žádají o rozvod právě zástupkyně něžného pohlaví. Podobně tomu bylo i v roce 2016. Když nahlédneme zpět do historie, v padesátých letech minulého století, kdy byla zrušena rozluka a rozvod od stolu a lože v Československu, podaly z celkového počtu rozvodů žádost v 55 % případů ženy. V komunistickém Československu byl však rozvod nadále považován za selhání vůči partnerovi i celé společnosti.
Něco končí, něco začíná
Ačkoliv jsou čísla taková, jaká jsou, každý rozvod je jedinečný i z hlediska originality každého z nás a podílí se na něm mnoho vnějších i vnitřních faktorů. Manželství není bezúdržbový proces a je třeba o něj pečovat. I přesto to někdy nevyjde. To ale neznamená, že tam venku není někdo, s kým to nakonec klapne. A když jsem článek otevřela kulturní vsuvkou, jednou ho také uzavřu. Dovolím si použít hlášku z populárního americkém seriálu Jak jsem poznal vaši matku: „Ale láska nedává smysl. Nemůžete hledat logickou cestu do lásky nebo z ní. Láska je naprosto nesmyslná, ale musíme to dál zkoušet, protože jinak jsme ztraceni a lidstvo to může rovnou zabalit. Protože láska je nejlepší věc v našem životě.“
