Kateřina Herelová 
Migréna není jen obyčejná bolest hlavy. Je to stav, který může člověka vyřadit z každodenního života. Přichází, aniž by se vás zeptala, a dokáže pěkně znepříjemnit život. Varovným signálem s přicházející migrénou jsou tzv. prodromy. Podle Czech Headache society kolem 60 % nemocných uvádí prodromální příznaky, které záchvatu migrény předcházejí o několik hodin až několik dní. Obyčejně popisují změny nálady, větší nebo menší citlivost na zevní podněty, nadměrná chuť na některá jídla (zvláště sladká), opakované zívání, či motorický neklid a poruchy pozornosti.
Následně přichází fáze zvaná aura, která se objevuje u četné skupiny migreniků, avšak nemusí být podmínkou. Jedná se o přechodný neurologický jev, který se objevuje před nástupem bolesti hlavy. Nejčastěji jde o vizuální, motorické, či senzorické symptomy. Nepříjemné vizuální efekty, poruchy řeči nebo závratě zažívá část migreniků jako varovný signál těsně před rozjetým migrenózním záchvatem.
Fáze bolesti samotné migrény je velice omezující a vyčerpávající záležitost. Jednostranná tupá, nebo pulsující bolest hlavy obvykle nastupuje postupně a zhoršuje se v důsledku fyzické aktivity. Bolest je doprovázená nevolností, zvracením, fotofobií (citlivostí na světlo), fonofobií (citlivostí na zvuk), závratěmi, únavou, podrážděností a celkovou schváceností. Tento stav trvá přibližně 4 až 72 hodin a každý pacient si nepřeje nic jiného, než aby už byl konec.
Následky migrény mohou přetrvávat i několik hodin po odeznění největší bolesti hlavy ve fázi postdromů. Pacienti se mohou cítit unavení, pociťovat citlivost v místech bolesti hlavy, malátnost, depresi nebo se naopak cítit nezvykle svěže a v dobré náladě.
Co se podílí na vzniku migrény doposud není jasné, avšak důležitou roli zde hrají dědičné predispozice a schopnost reagovat citlivěji na některé podněty. Bylo prokázáno, že významnou roli v rozvoji migrény hraje serotonin, který je v úvodu vyplavován. Mezi nejčastější spouštěcí faktory migrény patří nadbytek tyraminu, soli a glutamátu v jídle, únava, stres, změna životního stylu, hormonální změny, nedostatek nebo naopak nadbytek spánku, náhlá změna klimatu, alkoholické nápoje a v neposlední řadě užívání některých léků.
Předcházet migréně lze úpravou životního stylu a v případě prvních obtíží vyšetření u lékaře – neurologa. Za léky první volby jsou určena volně prodejná analgetika, u těžších stavů pak triptany na předpis. Sami si můžeme pomoci studenými obklady, relaxačními technikami, dostatkem odpočinku v tiché a tmavé místnosti. U některých se velmi osvědčila také akupresura, nebo akupunktura. Za zmínku stojí doplnění hořčíku nebo užívání některých bylinek na zmírnění příznaků – velmi proslulá je například kopretina řimbaba.
Pokud se u vás objevují časté příznaky bolesti hlavy, rozhodně nepodceňujte návštěvu lékaře. Včas zachycená migréna je poloviční úspěch léčby.
