Petra Kratochvílová Jak dny plynou, jsou stále větší a tlustější a také se tolik už nehýbou. Když nastane jejich čas, začnou kolem sebe omotávat látku, která vytvoří kuklu. Nyní jsou budoucí motýli velmi zranitelní. Jejich kukly visí na stéblech trávy vydány na milost a nemilost přírodě. Když se konečně vylíhnou, také zdaleka nemají vyhráno. Svými novými tenkými nožičkami opatrně protrhávají starou kuklu, která je doteď chránila před okolním světem. Všichni motýli se nyní cítí tak trochu zmateně, na nová těla si musí nejprve zvyknout. Kukla navíc uvnitř sebe udržuje vlhké prostředí, a tak z ní motýl vyleze celý mokrý. Roztáhne tedy svá nová barevná křídla na slunci a suší se. Ani teď se ale nemusí bát, že se stane něčí kořistí. I tělo dospělce obsahuje jed, který pochází z rostliny, kterou se živí. Největší nebezpečí ho ale teprve čeká. Z Kanady se musí dostat až do Mexika.
Pět tisíc kilometrů. Pro ostatní motýly nemyslitelná vzdálenost, ne však pro monarchu stěhovavého. Když jim slunce ohlásí, že je čas vydat se na cestu, začnou se slétávat menší skupinky. Ty se pak setkají s dalšími motýly a společně vytvoří obrovská hejna, která se konečně vydají k jihu. Pokud se chtějí dostat až do cíle, musejí nad Skalistými horami chytit stoupavé vzdušné proudění. Díky němu mohou na chvíli přestat mávat křídly a nechají se jen tak unášet.
Cestou však také musejí dělat zastávky. Když se unaví, přistanou v blízkosti vodního zdroje. Jednoho dne roku 1885 podle vyprávění tehdejších pamětníků zčernala obloha. Usadili se zde totiž motýli a pokryli každičký centimetr čtvereční na ploše 320 km dlouhé a 5 km široké. Když se druhý den ráno místní lidé probudili, všichni motýli byli zase pryč.
Když monarcha doletí na jih do Mexika, zamíří na ten samý kopec, kde před ním zimovali jeho předkové. Tato generace zde nikdy nebyla, přesto najde cestu. Teď však upadne do hibernace, jakéhosi polospánku. Motýli jsou schopni přežít i teploty kolem nuly. Často se stává, že se přes noc na jejich tělíčcích objeví jinovatka. V lese však pro potenciální zvědavce, kteří přijdou spící motýly okukovat, panují přísné podmínky. Je zakázáno na ně sahat, chytat je, rozdělávat oheň, kouřit cigarety a také křičet. Motýli by se totiž mohli polekat, spadnout dolů ze stromu a nenávratně si poškodit křídla.
Když se probudí ze spánku, vydají se na cestu zpět. Tam, kde se zastaví, nakladou vajíčka a poté uhynou. Zem je pak pokryta tisíci mrtvými motýly, kteří předali štafetu života další generaci.
Infobox
Monarcha stěhovavý
Rozpětí křídel: až 8 centimetrů
Velikost housenky: kolem 4 centimetrů
Průměrná délka života: 2 až 9 týdnů, 5 měsíců u hibernující generace
Vzdálenost, kterou motýl při migraci urazí: 5 až 6 tisíc kilometrů
Vzdálenost, kterou uletí za den: 100 až 120 kilometrů
