Adrenalin při převozu
Archeologové se rozhodli, že kmen vyzvednou z vody a převezou do Olomouce. Byla to jediná možnost, jak se pokusit o její záchranu. Vyzvednou dvoutunový kolos není jen tak, přijít na pomoc tak musela těžká technika. Nejdříve však pracovníci muzea s pomocí potápěčů loď nadlehčili a pomocí nafukovacích vaků ji dopravili na druhý břeh štěrkovny, kde je mírnější svah, teprve tam ji jeřáb vytáhl na břeh. Při nakládání na korbu nákladního auta všem zatrnulo, protože hrozilo, že se loď rozpadne na dvě půlky. Naštěstí se operace obešla bez komplikací a loď se vydala na svou pouť do Olomouce. Nikdo nevěděl, jestli se po cestě nic nestane, ale přeprava po dálnici dopadla dobře. Co se nestalo při nakládání, málem skončilo pohromou při vykládání, protože loď se při neopatrném pohybu jeřábu málem opravdu rozpůlila. Byla nasáklá vodou až do hloubky tří centimetrů a tudíž velmi křehká, proto se dá hovořit o štěstí, že se při převozu nepoškodila.
Šok v pozitivním slova smyslu
Když byla loď bezpečně na zemi na nádvoří Vlastivědného muzea, provedli archeologové test stáří kmene pomocí dendrochronologie a pro jistotu i radioaktivního uhlíku. Výsledky všem vyrazily dech, test určil stáří lodi na tři tisíce let. Monoxyl, jak se loď z jednoho kusu dřeva odborně nazývá, vydlabali Keltové z dvě stě let starého dubu. Před třemi tisíci lety v době laténské žili na našem území právě Keltové. Loď nedaleko Mohelnice zřejmě ztroskotala, poté byla zaplavena vrstvou jílu a bahna, do doby než si jí všiml Peška. Kmen dubu měl obrovské rozměry, na délku deset metrů a průměr přes jeden metr. Archeologové také provedli vrt do trupu lodi, aby zjistili její tvrdost. Po pěti centimetrech vrták narazil na kámen, tedy zkamenělou část nálezu.
Plán záchrany
Loď byla silně podmáčená, dřív než se vůbec mohlo začít s vysoušením, restaurátoři ji napustili speciálním roztokem skalice modré a fluoridu sodného. Tento roztok slouží k desinfekci proti parazitům a plísním. Po čtyřech letech v desinfekční lázni začala konečná fáze restaurace monoxylu, vysoušení. Protože se restaurátoři s tak velkou lodí dosud nesetkali, napjatě očekávali výsledek konzervace. V roce 2003 loď postavili na dřevěné kůly do provizorního přístřešku na nádvoří Vlastivědného muzea. Na stejném místě monoxyl už téměř pět let vysychá. Jedná se o pozvolné řízené vysychání, u kterého je nejdůležitější co nejmenší teplotní výkyv. Právě v těchto dnech začne poslední fáze vysoušení, konzervace v cukerném roztoku. Restaurátoři čekali na příchod jara, protože tato fáze si vyžaduje teplo.
Kam s ní
Monoxyl návštěvníci uvidí nejdříve na podzim letošního roku a to v prostorách podzemí nově zrekonstruované budovy muzea v Denisově ulici. Vše záleží na tom, kdy skončí oprava prostor muzea, ta je naplánována na konec října. Organizátoři chtějí vytvořit iluzi přístavu, ve kterém loď kotvila. Výhodou katakomb bude stálá teplota, která bude exponátu ku prospěchu. Uvažuje se i o vytvoření speciálního boxu se mikroklimatem. Loď bude po celé délce podložena tak, aby se nerozlomila. Protože se jedná o exponát nevyčíslitelné ceny, bude monoxyl zabezpečen. S podivem ale je, že už devět let leží na nádvoří Vlastivědného muzea, chráněn pouze přístřeškem z polystyrenu. Na obranu pracovníků muzea je potřeba říct, že ukrást dvoutunový kolos není nic snadného. Proti poškození od vandalů je obyčejný plot, kterým je přístřešek chráněn, zdá se účinný.
Co nato mohelničtí
Objevení lodi s sebou nese i nepříjemnosti a hádky. Když se monoxyl našel panovalo všeobecné nadšení, o místě jeho budoucího vystavení se nespekulovalo. Naskytly se dvě možnosti. Buď se loď vystaví v Olomouci, která jí nabídne zázemí Vlastivědného muzea, krajské město je příslibem většího počtu návštěvníků. To, že by monoxyl nemusel další přepravu přežít, bylo dalším důvodem pro jeho setrvání v Olomouci. Na druhou stranu poukazují mohelničtí přátelé historie na fakt, že návrat monoxylu zpět do místa svého nálezu, by se stal významným lákadlem pro turisty. Mohelničtí nadšenci mají v rukou i petici, na podporu návratu památky. Bohužel pro ně je loď majetkem Vlastivědného muzea, které je pod správou kraje. Mohelnické muzeum, kde by byla loď vystavena, je taktéž pod olomouckým krajem, a tudíž je rozhodnuto. Zvítězilo větší město. Náplastí na duši mohelnických může být fakt, že kraj uvažuje o vytvoření zmenšené repliky lodi, která by byla vystavena právě v Mohelnici. Otázkou však zůstává, kde se na výrobu repliky vezmou peníze. Může se stát, že projekt repliky zůstane pouze u slov a slibů.
Fakta o keltské lodi:
Název: Monoxyl – jedná se o loď vydlabanou z jednoho kmenu
Datum nálezu: léto 1999
Stáří: tři tisíce let
Druh dřeva: dub
Délka: 10 metrů
Šířka: 1,05 metru
Výška: 0,6 metru
Význam: Největší a nejzachovalejší svého druhu v České republice.
Cena: nalezené lodi je obrovská, nelze vyčíslit.
David Superata