Po krátkém představení, kterého se zhostil vedoucí katedry PhDr. Petr Orság, si vzal slovo hlavní aktér přednášky, jenž za pomoci prezentace zmapoval svou téměř dvacetiletou kariéru válečného žurnalisty. A o zážitky rozhodně nemá nouzi. V srpnu roku 1991 byl například u pádu Sovětského svazu. Při tzv. Moskevském puči byl Rybář zasažen slepou patronou do obličeje. Postarala se o něj ruská rodina, která riskovala postih v případě, že by se komunisté udrželi u moci. Nakonec se tak nestalo a reportér tak mohl být na druhý den ošstřen v nemocnici.
Jeho nejoblíbenější zemí je Afghánistán, který od roku 1992 navštívil již pětkrát. Přebýval dokonce u několika vůdců, z nichž asi nejznámější je Ahmad Šáh Masúd, legendární politik a vojevůdce. Masúd bojoval proti Tálibánu, a to byl zřejmě hlavní důvod, proč byl 9. září 2001 zavražděn dvěma údajnými novináři.
Roku 1993 byl svědkem obléhání Sarajeva v rámci Občanské války v Jugoslávii. Při tomto konfliktu zahynulo víc než 10000 lidí, dalších 50000 bylo zraněno. Rok 1996 byl ve znamení války v Čečensku a Jan Rybář u toho samozřejmě nemohl chybět, stejně jako o tři roky později v Kosovu, kde již pracoval v barvách MF DNES.
Po invazi americké armády do Afghánistánu, která byla reakcí na teroristický útok z 11. září 2001, působil již poněkolikáté jako dopisovatel z Blízkého Východu. Na vlastní kůži zažil také tzv. Beslanský masakr, při kterém islámští Čečenci zadržovali ve školní budově po dobu 3 dnů asi 1200 žáků a jejich rodičů. Zadržování vyústilo v masakr poté, co ruské bezpečnostní síly vzaly školu útokem ve snaze osvobodit rukojmí. Boje si vyžádaly 334 obětí, z toho 186 dětí. Z Beslanu pochází i nejslavnější fotografie Jana Rybáře, na které je zachycen pohřeb jednoho ze zabitých dětí. Tento snímek vyhrál prestižní cenu Czech Press Photo 2004.
Zatím poslední destinací, kterou v rámci pracovních povinností redaktor navštívil, je Irák, a to hned ve dvou případech. V dubnu 2003 byl u svržení diktátorského režimu Saddáma Husajna koalicí vedenou USA. Přesně za rok se do Iráku vrátil, aby sledoval rozmach povstalců.
Po prezentaci doprovázené komentářem, dostaly samozřejmě prostor i otázky studentů. Ti se zajímali například o to, jak se Jan Rybář k profesi válečného zpravodaje dostal a jaká je možnost se jím také stát, zda se do některých zemí vypravuje na vlastní pěst, či jaké jsou rozdíly mezi americkými a britskými vojáky. Na závěr padly i otázky o uplatnění žen v této profesi, o vlivu této práce na psychiku člověka, nebo o pudu sebezáchovy v určitých situacích.
Toto setkání bylo již druhým v rámci spolupráce MF DNES s Katedrou žurnalistiky a zdaleka ne posledním. Už 3. listopadu se totiž uskuteční přednáška samotného šéfredaktora Roberta Členského na téma Ekonomické pozadí vydávání novin.
Jan Rybář se narodil v roce 1971 v Hradci Králové a od svých dvaceti let cestuje po celém světě. Od roku 1997 pracuje pro MF DNES v zahraničním oddělení, které dokonce dva roky vedl. Vystudoval geologii, má doktorát z mezinárodních vztahů a dosáhl i titulu MLitt. v oboru žurnalistiky, kterou studoval ve Skotsku. Mluví anglicky a rusky, a podle svých slov rozumí téměř všem slovanským jazykům. Za zmínku stojí také to, že stál u zrodu humanitární organizace Člověk v tísni.
