Jana Jindřišková 
V Evropě existuje jen jediná země, která je úplně bez dluhů. Jde však o stát, který je z hlediska produkce absolutně bezvýznamný. Je to malé Lichtenštejnsko, s 37 tisíci obyvateli. Mimo Evropu jsou ještě čtyři státy bez dluhů, a to Brunej, která má 420 tis. obyvatel, Macao 640 tis. obyvatel, Palau 21 tis. obyvatel a nakonec Britské Panenské ostorvy s 32 tis. obyvateli.
Celosvětový dluh je obrovský a neustále narůstá. V roce 2015 dosahoval 195 bilionů eur. Je to však velmi paradoxní, protože naše epocha je dobou největšího blahobytu v lidské historii. Zatímco se v antice a středověku blahobyt lidstva zdvojnásoboval jen každých 500 až 1000 roků, tak za posledních 200 roků se zdvojnásobil každých 30 až 40 let.
Tento vývoj ale byl a je nepřirozený a neodpovídá realitě. V minulosti byly peníze navíc kryté skutečnými reálnými hodnotami (jako třeba tzv. zlatým pokladem), kdežto dnes produkujeme peníze bez úmyslu a bez cíle. Mezitím jsme se dostali tak daleko, že dluhy světa explodují, a proto se musí vyrábět nové a nové peníze, které jsou v podstatě jen bezcenným papírem.
Dluh světa narůstal už v roce 2016 enormně, a sice o 10 bilionů eur a začátkem roku 2017 dosáhl už hodnoty 205 bilionů eur. Tato suma odpovídá 325 procentům celosvětové hospodářské produkce. Koncem minulého roku měl světový dluh hodnotu už 217 bilionů eur.
Dalším paradoxem tohoto patologického vývoje našeho způsobu života je to, že převážná část světového dluhu jde na vrub nejvyspělejších států. Jejich dluh je okolo 170 bilionů eur. To je přibližně čtyřnásobek jejich HDP.
