Tento účelový zákon vznikl jako reakce na zveřejnění policejních odposlechů, které byly zveřejněny v září 2008 v MF Dnes a ve kterých Ivan Langer společně s mrtvým kmotrem pražského podsvětí Františkem Mrázkem pomáhal významnému magnátovi při privatizaci. Jako reakce na tuto zprávu přijala poslanecká sněmovna na návrh poslance Marka Bendy náhubkový zákon, který má chránit oběti všech trestných činů proti životu a zdraví a přidává pozměňovací návrh, který obnáší úplný zákaz zveřejňování policejních odposlechů a zablokování možnosti policie informovat o stíhání nebo vyšetřování osob. Za zveřejnění těchto informací hrozí vězení až na 5 let a pokuta až 5 miliónů korun.
Hned v prosinci vrací senát napříč stranami zákon zpět do poslanecké sněmovny, která v únoru 2009 senát přehlasuje. Pro náhubkový zákon hlasovala ODS i ČSSD, šéf ČSSD Jiří Paroubek se hlasování nezúčastnil. Ještě tentýž měsíc oznámil prezident Václav Klaus, že zákon podepíše. Zároveň se ozývají protesty mezinárodních organizací. Zákon vstoupil v platnost 1. dubna 2009 a v květnu 2009 podává 34 senátorů stížnost k Ústavnímu soudu, což je alespoň malá šance na změnu.