Barbora Mlezivová 
Firma spoluzakladatele Elona Muska Neuralink je na trhu s mozkovými implantáty poměrně nová. Neuralink slibuje řešení například pro lidi se zrakovým postižením nebo s ochrnutými končetinami. Koncept této inovace spočívá ve vytvoření přímého rozhraní mezi lidským mozkem a počítači, které umožní obousměrnou komunikaci. V podstatě se snaží spojit sílu lidské mysli s výpočetními schopnostmi strojů, bezdrátově.
Na podobném cíli, jaký má Neuralink, pracuje dlouhodobě již několik firem. Mezi ty hlavní patří Synchorn a Blackrock Neurotech. Neuralink ovšem přináší nové rozhraní, které by mohlo celou oblast neurotechnologie posunout o velký kus vpřed.
Podle vědeckého redaktora Deníku N Petra Koubského se nedá říct, která z výše uvedených firem je ve svém výzkumu nejdále. „Která z nich má náskok, těžko říct, protože problém je komplexní a každá z nich je dobrá v něčem jiném. Neuralink dovede paralelně snímat z mozku až 1024 signálů, což je, pokud vím, zatím nejvíc, to by mohla být velká výhoda. Je také plně bezdrátový, nemusí člověka připojit počítači kabelem, který vede do díry v hlavě, jako to dělá Synchron.“
„V téhle oblasti není nic hotovo, všichni jsou v dost raném stádiu experimentování. Pracují na tom hlavně tři firmy – Neuralink, Synchron či Blackrock, ale brzy jich určitě přibude, protože rozhýbání paraplegiků, nebo vrácení zraku nevidomým, je velmi atraktivní cíl, a dost možná dosažitelný,“ dodává Koubský.
V rozhýbání paraplegiků dosahuje významných výsledků právě Blackrock Neurotech, která dokáže od roku 2004 pomocí neuromotorických protéz nahradit nebo obnovit ztracené motorické funkce u ochrnutých lidí tím, že vedou signály související s pohybem z mozku kolem poškozených částí nervového systému k vnějším efektorům.
V případě dnešních implantátu, které tyto firmy nabízejí, se jedná o čipy napojené na nervovou soustavu či přímo mozek. Podle údajů z BBC má studie Neuralinku trvat šest let a celkově má být za danou dobu do části mozku, která ovládá pohyb, zavedeno 64 ohebných vláken.
Čip, vybavený soustavou elektrod, se implantuje do mozku pomocí minimálně invazivního chirurgického zákroku a je navržen tak, aby detekoval a interpretoval nervové signály s nebývalou přesností a rychlostí. Tyto signály, které vyjadřují myšlenky, záměry a smyslové informace, pak mohou připojená zařízení převádět na příkazy nebo akce, jako je ovládání kurzoru myši. Muskův mozkový implantát však vyvolává etické a společenské obavy. Objevují se otázky týkající se soukromí, autonomie a možného zneužití této technologie, se kterým se firma může do budoucna potýkat.
