Karolína Škodová 
Spousta lidí tuto fobii nezná. Nepatří totiž mezi nemoci, které jsou velmi frekventovaně zmiňované v médiích či na zdravotnických konferencích. Nomofobie je totiž trendem konce 20. a průběhu 21. století. Tedy mileniálů (osoby narozené po roce 1982) a generace Z (osoby narozené od poloviny 90. let 20. stol do roku 2010). Pro tyto skupiny lidí je totiž mobilní telefon součástí jejich já, jejich každodenního života.
Mezi příznaky nomofobie patří nervozita ze ztráty mobilního telefonu a posedlost jeho neustálou kontrolou. Jedinci trpící touto fobií také často trpí strachem ze ztráty signálu, či že nebudou v dosahu wifi připojení. Mít u sebe neustále mobilní telefon je trendem 21. století. Neustále něco přidáváme na sociální sítě, hledáme si informace na internetu či „chatujeme“ s kamarády.
Už od mala jsme zvyklí (mileniálové, a především generace Z), že máme mobilní telefony k dispozici. Záměr jejich používání se ovšem s přibývajícím věkem mění. Menší děti spíše na telefonech hrají hry a sledují pohádky (což je výdobytek dnešní doby – dětem se málo čte). Teenageři a starší používají telefony hlavně kvůli sociálním sítím a po době covidové také kvůli škole. Dospěláci zase spíše používají telefon k práci. Přesto nomofobie postihuje všechny věkové skupiny. Doba covidová také velmi ovlivnila, kolik času na telefonech strávíme. Když byla různá omezení a lidé nemohli např. cestovat, tak si hledali na sociálních sítích různé platformy o cestování atd. Dnes je už skoro nezbytné, aby měl každý u sebe mobilní telefon a v případě krize byl schopný reagovat.
Tuto nemoc velmi ovlivnila doba, ve které žijeme. Každý je pořád online. Mnohdy si ani neuvědomujeme, jak moc nás nomofobie ovlivňuje, popřípadě že jí trpíme. Spousta lidí hned po probuzení hledá svůj mobilní telefon, aby zjistila, co je ve světě nového, kdo jim napsal atd. Tento krok může velmi ovlivnit naše psychické rozpoložení, ale také nás zdravotní stav. Mám na mysli syndrom modrého světla, které je škodlivé nejen pro naše oči, ale i pro celý náš organismus. Modré světlo, které vyzařuje nejen Slunce, ale také naše obrazovky způsobuje, že lidé trpí nespavostí či poruchami spánku. Díky modrému světlu totiž rozeznáváme, kdy je den a kdy je noc. Má tedy vliv na naše biologické hodiny. Pokud se tedy budeme vystavovat modrému světlu v noci, naše tělo nebude produkovat melatonin („hormon spánu“) tak jak by mělo a nám se bude hůře usínat.
Jelikož se závislost na mobilních telefonech dostává do popředí zájmu společnosti, existují různé platformy a typy, které nám s touto poruchou pomohou. Mezi nejčastější body prevence patří vypnutí všech notifikací u aplikací, které nutně nepotřebujeme k práci. Nejčastěji se doporučuje zhruba hodinu před spánkem úplně omezit čas na telefonu a dát telefon do klidového nastavení. Další radou je používat datové připojení pouze ve chvíli, kdy ho opravdu potřebujeme. Omezit čas strávený na telefonu nám také umožní používání alternativních zdrojů vyhledávání informací jako jsou knihy, mapy atd. Pro někoho jsou tyto zdroje samozřejmé, ale např. pro pozdější generaci Z (osoby narozené po roce 2005) se může jednat o nepředstavitelný problém.
