Jakub Mikoláš 
Celý proces začal v roce 1998, kdy ostrůvek vyhrál soutěž dánského Ministerstva životního prostředí a energetiky, vypsané kvůli Kjótskému protokolu ohledně snižování emisí. Soutěž ovšem nepřinesla peníze přímo na přeměnu energetického mixu dosud na uhlí velmi závislého ostrova, ale pouze desetileté pokrytí platu vedoucího projektu, kterým se stal právě Hermansen, v současnosti předseda místní organizace pro životní prostředí a energetiku.
Ten začal okamžitě plnit velmi ambiciózní a náročný plán, ve kterém už v roce 2000 díky větrným elektrárnách zcela oprostil ostrov od potřeby „špinavé“ elektřiny odjinud. O tři roky později přibyly další turbíny v moři, jejichž dodávky elektřiny do zbytku Dánska vyrovnávají uhlíkovou stopu veškeré dopravy jak přímo na ostrově, tak i parníků a trajektů, které jej spojují se zbytkem Dánska.
Společné vlastnictví je cestou vpřed, dodává zodpovědnost
Následovala výstavba tří centrálních kotlů na biomasu z lokálního biologického odpadu, díky nimž topí pouze horkou vodou více než tři čtvrtiny zdejších domácností. Zbytek pro změnu dostal dotace od Hermansenovi organizace na nové ekologické kotle.
„Nebylo to přes noc,“ okomentoval sám Hermansen přerod, který by se neobešel bez podpory a (nejen) finanční pomoci místních. Větrné turbíny totiž vlastní několik lokálních subjektů, ať už jde o firmy, investiční skupiny či jednotlivce nebo místní správní úřady. „Žijeme v malé komunitě, takže je velmi důležité, že sdílíme jejich vlastnictví,“ dodal otec celého projektu.
Velmi důležité je zde poselství celé akce. Tamní obyvatelé si třeba zelenou politiku vzali k srdci více než kdekoli jinde. Často dokonce „soutěží“ o to, kdo bude více ekologický. Pro ukázku, vlastní nejvíce elektromobilů na osobu v celém Dánsku. A právě doprava je další cíl obyvatel Samsø. Do roku 2030 nechtějí vůbec používat fosilní paliva. Dnes mají některé trajekty na plyn a v budoucnu mají přibýt i na větrem poháněné baterie.
Lokální entuziasmus je málo podporovaný vládnoucí vrstvou
Chtělo by se říci, že je to sice krásné, ale nepoužitelné mimo takovou specifickou komunitu, která je malá a relativně bohatá. S tím ovšem Hermansen nesouhlasí. „Samsø pouze rychleji přistoupilo na trend, který je v celém Dánsku a nejen tam. Komunity desítek tisíc lidí taktéž přecházejí ve velkém na obnovitelné zdroje,“ vysvětluje s lehkým optimismem.
Sám teď vede Akademii energetiky na svém rodném ostrově a jezdí přednášet o svých projektech po celém světě. Mezi největší úskalí dalšího pokračování dekarbonizace považuje malou spolupráci vládnoucí vrstvy a místních iniciativ. „V mnoha zemích je venkov v podstatě administrativně odstřižen od větších center,“ míní na závěr Hermansen, kterého Times zařadili mezi 10 největších environmentálních hrdinů současnosti. „Je velmi důležité, aby vám úřady daly prostor pro vaši snahu o něco ekologického,“ dodal.
