Od Facebooku k Metě. Zpětný pohled na počínání technického giganta.

Je možné otevřeně říct, že druhá polovina letošního roku působí na Zuckerbergovu společnost poměrně kriticky. Právě v tomto období se setkalo několik pro ni nezáviděníhodných událostí. V září udeřila společnosti tvrdou ránu medializace interních dokumentů, které vypovídaly o neadekvátním a nebezpečném nakládání s osobními informacemi, o škodlivé činnosti algoritmů a o dezinformacích, které sociální platforma Facebook nekontrolovaně rozsévá. Jinými slovy důkazy o přítomnosti tendence upřednostňovat výdělky před tolik nutnou bezpečností. K úniku informací se později přihlásila bývalá pracovnice Facebooku Frances Haugen, která předala desítky tisíc dokumentů deníku The Wall Street Journal a také federální agentuře, která začala celou věc vyšetřovat.
Po září přišel říjen, a s ním i další šrám na pověsti Facebooku, nyní v podobě globálního výpadku. Ten nastal čtvrtého října v sedmnáct hodin našeho času. Uživatelé celého světa neměli přístup k některým ze sociálních a komunikačních platforem, které společnost provozuje – k Facebooku, Instagramu a WhatsAppu. Než se podařilo technikům vyhledat chybu a problém vyřešit, uběhlo přibližně sedm hodin. Sedm hodin, které stály Zuckerberga v přepočtu 153 miliard korun.
Koncem téhož měsíce, 28. října, se konala dlouho očekáváná konference Facebook Connect. Právě během této událost Mark Zuckerberg odhalil nové jméno společnosti, čímž vyvolal globální vlnu překvapení, ale také posměchu a spekulací lajků i odborníků. Důvodem tohoto vzrušení nebyla jen pouhá změna osmnáct let starého názvu stamiliardové firmy, ale taky nastínění její vize, které hodlá za každou cenu dosáhnout. Onou vizí je vybudování metaverza. Dosažení nové dimenze internetu. Dosažení ještě dokonalejší formy distanční interakce, která je daleko za horizontem dnešních možností. To všechno prostřednictvím kombinace zkušenosti ze dvou zdánlivě odlišných oblastí, kterým se společnost již léta věnuje. První z oblastí je provoz platforem, které zprostředkovávají distanční interakci. Mezi ně patří trojice, jež figurovala při říjnovém výpadku – Instagram, Facebook a WhatsApp. V druhé oblasti se profiluje dceřiná společnost Oculus, kterou v té době ještě Facebook inc. v roce 2014 koupil. Oculus se zabývá vývojem zařízení schopných zprostředkovat virtuální realitu. Výsledkem činnosti dceřiné firmy je například nejnovější produkt Oculus Quest 2. Sada tvořená brýlemi a dvěma ovladači umožňuje jejímu vlastníkovi vstoupit do softwarového rozhraní, které digitální formou simuluje realitu. Uživatel vstupuje do virtuálního prostoru, s jehož objekty může prostřednictvím ovladačů a gest interagovat.
Vize metaverza kombinuje zkušenost sociální sítě a virtuální reality. Tendencí společnosti Meta je tedy vytvořit něco jako sociální platformu, která bude umožňovat jejím uživatelům vzájemnou integraci ve stejné virtuální realitě. Čili setkávat se s přáteli, rodinou či kolegy, bavit se, pracovat, užívat aplikace, hrát, tvořit, sdílet. To vše ve virtuálním světě, ve kterém uživatel vystupuje prostřednictvím svého „avatara“, tedy prostřednictvím idealizované digitální kopie jedincovy podoby. Nutno říct, že už se úplě nejedná jen o věc budoucnosti. Už dnes mohou vlastníci Oculus Quest 2 využívat aplikaci Horizon Workrooms. Ta je koncipovaná pro vytvoření sdíleného virtuálního prostoru, ve kterém je možné například pořádat konference a pracovní porady. Účastníci jsou zastoupeni svými avatary, mohou mluvit s kolegy, gestikulovat, prezentovat projekty a multimediální obsah. To vše je jen nastínění toho, co v blízké budoucnosti bude možné v metaverzu. Alespoň podle ohromujících predikcí a ochutnávek, které Zuckerberg na virtuální konferenci Facebook Connect odprezentoval.
Ať už jsou ale plány jakékoli, faktem zůstává, že společnosti se finančně v současné době příliš nedaří. Od září, kdy začal vát nepříznivý vítr, klesla cena akcií Mety téměř o pětinu. Tento pokles poslal akcie společnosti na nejspodnější příčku v žebříčku cen akcií amerických technologických společností s megakapacitou. Tedy společností, které svou tržní cenou přesahují hodnotu dvou set miliard dolarů. Metu tak v tomto ohledu předčil například Netflix nebo Adobe.