Jakub Piskoř 
Předtím než majitel minipivovaru Pavel Hanuštiak našel vhodné prostory na produkci, fungoval jeho podnik jako takzvaný létající pivovar. Pivo vyráběl a uskladňoval v jiných menších pivovarech, které mu tuto možnost nabídly. Od roku 2017 už minipivovar sídlí na stálé adrese v olomoucké Holici a majitel oplácí předchozí pomoc s dočasnou výrobou novým začínajícím podnikatelům ve výrobě piva. „Pro spoustu začínajících fungujeme právě jako létající pivovar. Je to pro mě dobrý pocit, že jsme někomu mohli pomoct nastartovat kariéru,“ říká Hanuštiak.
Vaření piva tedy není žádný konkurenční boj, ale spíše taková bratrská rivalita, kdy se jeden od druhého motivuje. „Pro nás je největším konkurentem Litovel, protože míříme na dost podobný typ zákazníků,“ uznává Hanuštiak. Avšak malé pivovary těm velkým konkurovat nemohou, a ani nechtějí. Jistou specialitou pivovaru Hanáckého pivovaru je zelené pivo, které se vyrábí z extraktu z kopřivy a je u zákazníků velmi oblíbené. V Holici se za rok vyrobí 1700 hektolitrů piva, kdežto velké pivovary vyprodukují i tisíckrát více. Menší jsou také prostory. Na provoz minipivovaru v podstatě stačí dva byty velikosti 4+1. Celkové náklady na zprovoznění se však vyšplhají až přes deset miliónů korun. Zhruba polovinu stojí technologie na zpracování piva a druhou polovinu úprava prostoru. „V potravinářském provozu je velmi důležité, aby bylo uklizeno a čisto,“ dodává majitel. Pro pivo je totiž nejhorší, když se vaří v zanedbaném prostředím, může to mít vliv na jeho výslednou chuť. Uklízí se proto často a za pomoci strojů.
Krize přináší změny
Pivovarníci v posledních letech nezažívají jednoduché časy. Jednu nástrahu střídá další a vyrovnat se s nimi je pro některé provozovatele malých podniků téměř nemožné. První zkoušku v podobě covidu pivovar v okrajové části Olomouce ustál. „Dříve se 75 % piva prodávalo v sudech a zbytek v lahvích. V březnu 2020 se však neprodal jediný sud a už to vypadalo, že pivo vypustíme do kanálu,“ vzpomíná na začátek pandemie covidu-19 Hanuštiak. Krize ho donutila změnit svou pivovarnickou filozofii a založil e-shop.
Téměř veškeré pivo začal distribuovat v PET lahvích, které od té doby přetrvaly až do současnosti a jsou oblíbenější než lahve skleněné. Díky velké podpoře lidí jsme koronavirovou krizi přečkali,“ říká Hanuštiak. Po krátkém období oddechu však přišla další krutá rána. Vysoké ceny energií a zdražování potřebných surovin. „Problém budou mít všechny provozy, podle mě je teď největší náklad v sladu,“ vysvětluje Hanuštiak rapidní navýšení ceny piva.
Úměrné zvýšení ceny k nákladu na výrobu piva a s tím související úbytek odběratelů zaznamenávají přímo na své prodejně. Hlavní příjmy však vycházejí z vývozu. „Nejdále dovážíme do Prahy, ale především do větších obchodů na Moravě,“ upřesňuje dosah hanáckého piva Hanuštiak. Pivo dováží také do restaurací, kde kvalitu kontrolují sami ve volném čase. A jak taková kontrola piva probíhá? „Kontrolujeme to tak, že si tam prostě zajdeme na pivo,“ dodává s úsměvem Hanuštiak.
