Pavel Kovařík Prostranství před vídeňskou městskou halou se už od dopoledních hodin hemžilo skupinkami fanoušků, ačkoliv oficiální začátek koncertu byl stanoven na půl osmou večer. Inu, kdo chtěl stát u pódia, musel zatnout zuby a čekat. Řeknu vám, šest hodin na nohách, v zimě, bez možnosti posadit se… to je úplně jinak dlouhých šest hodin, než při běžném dni. Ale vyplatilo se!
Chvíli před sedmou se konečně otevřely dveře haly a davy lidí začaly proudit dovnitř. Během pár minut byla čtrnáctitisícová Stadthalle obsazená do posledního místa. A my? Šestihodinová muka nám vynesla luxusní místa, ne dál než 10 metrů od podia. Nádhera! Poslechli jsme si předkapelu Foals, zajímavou partu z anglického Oxfordu, hrající alternativní rock. Hudba to byla kvalitní a zajímavá, ale… my přišli na Redhoty!
A pak to přišlo. Když se ozvaly první tóny úvodní skladby Monarchy of Roses, jakoby celou halu naplnila zvláštní energie. Nikdy předtím jsem nic podobného nezažil. Když pak přiskotačil zpěvák Anthony Kiedis, publikum doslova explodovalo. Následovala dvojice skladeb z alba Stadium Arcadium, chytlavá Dani California a Charlie. Překvapilo mě, jak skvělí naživo jsou, zvuk byl perfektní a Anthony zpíval s velkým přehledem. Když došlo na slavný hit Otherside, nenašel se nikdo, kdo by jej celý neodzpíval. Baskytarista Flea ukazoval po celou dobu, jak dokonale svůj nástroj ovládá a z jeho výkonu museli mít mindrák všichni basáci v publiku. Bubeník Chad Smith hrál jako bezchybný stroj a nový kytarista Josh Klinghoffer nenechal nikoho na pochybách, že je víc než plnohodnotnou náhradou za Johna Fruscianteho, který předloni kapelu opustil. Po skladbě The Adventures of Rain Dance Maggie přišla na řadu coververze písně Higher Ground od Stevieho Wondera.
Red Hot Chili Peppers mají v repertoáru několik tzv. povinných písní, bez kterých by byl koncert nemyslitelný. Je to hlavně balada Under the Bridge, při které skutečně běhal mráz po zádech a pak také hity Californication a By the Way. Po těchto písních se Redhoti rozloučili a zmizeli v zákulisí. Všichni ale věděli, že přijde přídavek.
A skutečně, po chvíli napínání se muzikanti vrátili a písní Can´t Stop znovu přivedli obecenstvo k varu. Následovala klidná píseň z alba I´m With You, Meet Me at The Corner. Celý koncert pak tradičně zakončila slavná skladba Give it Away (to je ta, kterou hráli i v seriálu Simpsonovi) a po ní dlouhé a pekelné jamování. Pak se s námi Red Hot Chili Peppers již opravdu rozloučili. Bubeník Chad Smith ještě před odchodem do šatny stihl naházet do publika všechny paličky, které při koncertu použil. Šťastlivcům, kteří je chytili, tímto gratuluji.
