Václav Vežranovský Od Mrtvého muže se na základě trailerů čekalo hodně, ale výsledek dopadl rozpačitě. Na snímku jde vidět, že režisér zvládá své řemeslo na jedničku, ale scénáristé si se stokrát viděným námětem nevěděli rady. Zápletka je sice primitivní, ale kvůli snaze překvapit a šokovat diváka se film stává zbytečně překombinovaným a zmateným.
Hned ze startu jsme vrženi bez jakéhokoliv vysvětlení do víru událostí a až s postupem času zjišťujeme, jak všechno začalo. Na začátku se setkáváme s Victorem a jeho partou pod vedením ostříleného gangstera Alphonse Hoyta, kterého někdo už tři měsíce pronásleduje, zabíjí jeho podřízené a nechává mu kousky skládačky, které by ho měly dovést k příčině toho všeho. A Alphonso se snaží za každou cenu zjistit, kdo mu to provádí. V té době naváže Victor vztah se svou sousedkou odnaproti Beatricií, která má autonehodě částečně znetvořený obličej. Ze začátku je jejich vztah založen na vydírání, protože Beatricie ho viděla, jak ve svém bytě zabil člověka a nyní chce, aby zabil i muže, který jí zničil život nebo vše řekne policii. S postupem času se však jejich vztah posouvá do jiné roviny a oba začínají cítit, že si jsou souzeni. Taktéž se ukazuje, že Victor není tím, za koho se vydává, a v gangu je jen proto, aby se pomstil Alphonsovi za smrt své ženy a malé dcerky. A i když ví, že cesta k pomstě bude složitá a plná komplikací, nehodlá z ní uhnout ani o krok, což může skončit jen dvěma způsoby. A ani u jednoho se to neobejde bez mrtvých.
Celý film je protkán temnou a ponurou atmosférou, a aby toho režisér docílil, natáčel většinu snímku v noci nebo za sychravého počasí. Taktéž výběr interiérů byl promyšlen do nejmenších detailů. Většina z nich byla špinavá a nasvícená tak, že působila o mnoho víc depresivně než za denního světla. A právě u atmosféry jde režisérův původ poznat nejvíce. Je stejně ponurá jako v jeho minulých filmech, které točil ještě v Evropě.
Hereckému obsazení vévodí Colin Farrell, který v roli pomstychtivého otce táhne celý film od úplného začátku až do hořkého konce. a v hlavní ženské roli mu jako znetvořená kosmetička zdárně sekunduje Noomi Rapace, se kterou režisér spolupracoval už při natáčení Mužů, kteří nenávidí ženy. Na rozdíl od jiných filmů, jsou zde výtečně obsazeny i vedlejší role, ze kterých bych vyzdvihnul zejména Terrence Howarda, díky jehož andělské tvářičce vypadá gangster Alphonso Hoyt jako vlk v rouše beránčím, což mu navenek dodává špetku lidskosti, kterou však v hloubi duše postrádá.
I přes výborné výkony herců, to však vypadá, že jejich charaktery jsou ploché a ve druhé polovině filmu už nemají co říct, takže divák znuděně čeká na vyvrcholení a závěrečnou přestřelku, ke které děj směřuje už od začátku. Tento film se snaží navázat na současnou evropskou detektivní tvorbu a zároveň na film noir z 50. let minulého století. Vizuálem se jim sice vyrovná, scénářem však nikoliv. Ohraná zápletka s pomstou jako ústředním tématem je pořád aktuální a poutavá a klišé filmu dodává nádech nostalgie. Co však na snímku vadí je iracionální chování postav a nerealistický vývoj děje, který se zbytečně zamotává a vytváří divácky vděčné situace, ve kterých musí hlavní hrdina improvizovat a zachránit celou situaci za pomoci svého důvtipu a schopností, za které by se nemusel stydět ani MacGyver v své nejlepší formě.
Vinou scénáře má film velice proměnlivou kvalitu. Záhadný začátek, kdy poznáváme hlavní hrdiny a jejich temná tajemství, střídá nudná střední část, ve které se vlastně nic neděje a na tu navazuje výborné finále, jenž vzdává hold klasikám žánru a povyšuje snímek na vyšší úroveň. I když Oplev odvedl pěkný kus práce, pro jednoduchého amerického diváka byl film nestravitelný. Možná to bylo pomalým tempem, možná přílišnou překombinovaností a plytkým scénářem anebo třeba depresivní atmosférou, a tak se z filmu za mořem stal komerční propadák. Ale už jen kvůli zápletce a vyšperkovanému zpracování ve skandinávském stylu stojí tato Oplevova americká prvotina za zhlédnutí.
